Dýňové koláče, polévky i oleje. Spotřeba buclaté zeleniny v Česku neustále roste

Na podzim vrcholí sezóna dýní, kdy si můžete vychutnávat polévky, pyré, marmelády nebo i kávu z tykvovité zeleniny. Dýně jsou v Česku čím dál oblíbenější a jejich spotřeba rok od roku roste.

Tykvovité rostliny jsou známé už přes 5 000 let. Pěstovali je staří Egypťané, Řekové, Římané a další obyvatelé Středomoří a také Asiaté. Vysušené plody sloužily mimo jiné jako nádoby pro uchovávání potravin a tekutin. Pravé tykve ale pocházejí ze střední Ameriky, odkud se do Evropy dostaly koncem 15. století s námořníky z kolumbovských výprav. Největší podíl na rozšíření tykví má tehdejší obchodní velmoc Benátky.

Americké dýňování

Velkou roli sehrály tykve v dějinách Spojených států amerických. Když se v roce 1692 dostali do Ameriky první angličtí kolonisté, přežili právě díky darům amerických Indiánů – fazolím, kukuřici a především tykvím.

Na památku této události slaví Američané poslední listopadový čtvrtek Den díkůvzdání, při kterém nesmí chybět tradiční dýňový koláč. Asi proto se v Americe dýně těší největší oblibě, pěstitelé mezi sebou soutěží i o největší výpěstky. Informace o váze a velikosti vítězných kusů se různí, ale mnohdy dosahují gigantických rozměrů a váhou se blíží jedné tuně. Dýně jsou také symbolem amerického svátku Halloweenu, který se v posledních letech rozšiřuje i k nám.

Česká cesta k dýním

Dříve se u nás dýně pěstovaly jen tak na kompostu a sloužily téměř výhradně k výrobě kompotu. V posledních letetch už je situace odlišná. Dýně se pěstují ve velkém a na trhu je k dostání řada rozmanitých druhů, odrůd, tvarů a barev, především těch okrasných, ale i těch, jejichž lahodné plody využíváme hojně v kuchyni – hokkaido, špagetová, máslová, cuketa nebo patizon.

Dýně jsou v Česku čím dál oblíbenější a jejich spotřeba rok od roku roste

Kompoty, marmelády, chléb, buchty, koláče, polévky, čatní, na sladko, na kyselo, pečené, vařené, zkrátka nepřeberné využití mají tykve v kuchyni. Mezi méně rozšířené produkty zatím patří dýňový olej, tedy přesněji olej z dýňových semen.

Rakouská viagra

„Oblíbený je dýňový olej zejména u našich jižních sousedů, jeden rakouský profesor vyšlechtil speciální odrůdu bezslupkové tykve. To znamená, že její semínka nemají slupku, jak ji známe u běžných druhů, aby se ze semen olej lépe lisoval. Do semen rostlina ukládá nejvíce živin.

Kvalitou a nutriční hodnotou je srovnatelný s panenským olivovým olejem,“ říká Ing. Jan Roušar. Podle něj naši jižní sousedé nazývají olej z dýňových semen „rakouskou viagrou“. Olej má chuť po burských oříšcích, nehodí se na smažení, ale velmi dobře chutná v salátech.

Na trhu je k dostání řada rozmanitých druhů, odrůd, tvarů a barev

Semínka bezslupkových dýní lze využít i na pražení, prospěšné živiny si uchovávají i s různými přísadami a kořením. V Rakousku vyrábí z dýní dokonce pivo. Nejlepší úprava v kuchyni je pečení podle pěstitelky Martiny Sirotkové z Příkaz u Olomouce, kde provozuje farmu pod názvem Malý dýňový ráj: „I když připravuji polévku, nejdříve dýni upeču, zvýrazní se tak její chuť. Ačkoliv se doporučuje většinu dýní s výjimkou dýně hokkaido zbavit slupky, většinou to nedělám a zpracuji dýni celou, abych do jídla dostala veškeré prospěšné živiny skryté pod slupkou.“

autor: av