Energetický nápoj, fastfood, ale i covid – neubližují i vašemu dítěti?
Dát dětem pokud možno zdravý základ do života, neurychlovat jim nástup nemocí srdce a cév, myslet na to, co děti jedí a jakým žijí způsobem života – o to by mělo jít snad každému rodiči či prarodiči.
Dětští kardiologové pečují o děti se srdečními vadami. Vědí ale i to, že životospráva dítěte se samozřejmě vpisuje do jejich budoucnosti, konkrétně i do cévního systému.
„Přímo u dětí třeba infarkty nejsou časté. Víme ale, že první změny i na cévách vznikají už v dětství a projevují se samozřejmě v dospělosti,“ upozorňuje doc. MUDr. Eva Klásková, kardioložka z Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Zároveň se ale odborníci – dětští praktici, kardiologové, diabetologové či obezitologové obávají, aby například obéznější děti „nedozrály“ k závažným potížím typu infarkt či mrtvice hned na počátku dospělosti.
„Dírky“ a netěsnosti
Pokud se ale týká nejčastějších diagnóz přímo spjatých s dětským srdcem, vídají pediatři nejčastěji vrozené srdeční vady v podobě tzv. defektů přepážek a zejména poruchu přepážky mezi srdečními komorami, defekt komorového septa. Klíčová je role před- i poporodních vyšetření, sledování funkce srdíčka a samozřejmě znalost symptomů možného srdečního postižení.
„Ne všechny vady zvané zkratové je třeba operovat. Tam, kde je třeba, se operuje už v dětství a důležité je, že kvalita života takto zaléčených pacientů je dnes na slušné úrovni,“ informuje kardioložka.
„Víme, že první změny i na cévách vznikají už v dětství a projevují se samozřejmě v dospělosti.“
Eva Klásková, kardioložka z Dětské kliniky FN Olomouc
A jaké jsou symptomy možných kardiovaskulárních potíží? Proč dávat i u dětí pozor na prodělaný covid či jakékoli další virózy? Také na to upozornila poradna Apatyka ČRo Olomouc s odborným hostem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
