Evangelický kostel v Jeseníku postavili i za přispění princezny Marianny

Jesenicko bylo po Bílé Hoře téměř výhradně katolickou oblastí. Teprve po vydání tolerančního patentu, v roce 1781, vznikaly na území Slezska první nekatolické sbory. Jedním z nich byl také evangelický sbor v Holčovicích, který byl ustaven v roce 1851 a jehož pastor občas zajížděl i do Jeseníku, kde se v té době již objevovalo pár evangelíků, kteří sem přišli povětšinou z Pruska.

V roce 1879 se evangelíci v Jeseníku rozhodli, že zde zřídí filiální sbor Holčovické farnosti a tak se také stalo. Zpočátku bylo zvoleno šest presbyterů a zřízena byla také lokální sekce Spolku Gustava Adolfa. To je doposud existující evangelická charitativní organizace nesoucí jméno švédského krále, který padl v bitvě u Lipska a byl propagátorem myšlenek náboženské svobody.

Sbor byl tedy ustaven, ale neměl se kde scházet. Proto se stále častěji ozývalo volání po stavbě vlastního chrámu. V roce 1881 byl zakoupen pozemek za řekou Bělou a byly zahájeny sbírky na stavbu. Sbírka vynesla dost prostředků na to, aby se začalo ze stavbou a již 13. října téhož roku byl slavnostně položen základní kámen nového chrámu. Značným darem na stavbu přispěla holandská princezna Marianna von Nassau a Oranien. Její první dotace čítala 10 000 zlatých. Zároveň se stavbou kostela byla započata také stavba sousední fary a také vysazení parku, který dnes kostel do jisté míry skrývá.

Evangelický kostel v Jeseníku|foto: Miroslav Kobza

Vznikla stavba vystavěná v novorománském stylu z lomového kamene. Presbytář má valenou půlkruhovou klenbu, strop lodi je plochý. Stěny jsou bez větších ozdob s hladkými omítkami. Na chóru najdeme varhany a po dostavění měl kostel hned také svůj zvon. Štíhlá věž připomíná z dálky novogotickou stavbu, nicméně portál a okna jsou opět spíše novorománské.

V souvislosti se stavbou kostela se zdejší sbor rozhodl osamostatnit od Holčovického společenství. Církevní autority s tímto záměrem souhlasily, a tak v roce 1883 byla současně se slavností posvěcení dokončeného kostela ustanovena nová farnost. Její osudy pak pokračovaly až do roku 1945, kdy byla většina zdejších evangelíků odsunuta do Německa. Kostel však dlouho opuštěný nezůstal, zejména zásluhou příslušníků církve českobratrské evangelické, kteří sem na Jesenicko přišli povětšinou z Valašska. Už v roce 1946 zde byl ustanoven nový sbor a jeho sídlem se stal právě evangelický kostel a fara.

Sbor zde sídlí dodnes a spravuje oblast od polských hranic až po Ramzovou. Fara byla krásně opravena a udržován je i kostel. Bohužel pro běžného návštěvníka není přístupný, neboť vstup do parčíku kolem chrámu bývá po většinu času uzamčen. Je to škoda, protože zdejší chrám rozhodně patří k památkám, za které se Jeseník nemusí stydět. Právě naopak.