Exacerbace. Zhoršení chronického onemocnění plic a průdušek v zimním období v důsledku infekcí

21. leden 2025

Největší audioportál na českém internetu

Exacerbace. Zhoršení chronického onemocnění plic a průdušek v zimním období v důsledku infekcí (ilustrační foto) | Foto: Public Health Image Library

Hostem Českého rozhlasu Hradec Králové je renomovaný pneumolog doc. MUDr. Vladimír Koblížek

Radioporadna, ve které se věnujeme dýchání v zimě a v topné sezóně. Ptáme se na vliv inverze a topení krbem, plynem, proč máme potíže v suchém, ale i ve vlhkém prostředí? Jak se přirozeně bránit, když prostředí není ideální? A jaký je rozdíl mezi dýcháním ústy a nosem? 

Hostem Českého rozhlasu Hradec Králové je renomovaný pneumolog doc. MUDr. Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové a předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Vladimír Koblížek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jaké jsou nejčastěji problémy s dýcháním v zimním období?
Zimní období přináší období infekcí, zejména těch virových, ale zčásti i bakteriálních. Je tedy běžné, pokud má někdo nemocné průdušky nebo plíce, tak v zimě přicházejí epizody zhoršení, kterým my říkáme exacerbace. Týká se to zejména pacientů s bronchitidou nebo s astmatem a z mnoha důvodů infekce zhoršují onu základní nemoc.

Suchý vzduch v přetopených místnostech zhoršuje důležitou očistu dýchacích cest a snáze se tam potom zachytí virus nebo bakterie.
Doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové

A potom také lidé, kteří jsou i jinak zdraví, tak právě v zimě, když běhají například na lyžích a jsou ve velké zimě, tak studený a suchý vzduch může vést ke kašli, ke křeči průdušek atd. Čili jinak to působí na zdravé a jinak na nemocné. U těch nemocných je více infekcí a u zdravých osob je třeba více expozice tomu studenému a suchému vzduchu.

Čtěte také

Když se člověk ocitne v přetopené místnosti. Máme tady sušší vzduch, má to také vliv na naše dýchání?
Má. Obecně, když vdechujeme suchý vzduch, který není zvlhčený, tak je to výzva pro naše řasinky, to jsou takové malé chloupky na buňkách v dýchacích cestách, které posunují hlen. Ten se pořád fyziologicky tvoří a do něj se zachytávají škodlivé částice, které se pak dostanou do pusy a buď se spolknou nebo vyplivnou nebo vykašlají. To je fyziologická věc.

A u lidí, co dýchají suchý vzduch, může to být právě v přetopených místnostech, je onen suchý vzduch velmi nebezpečný proto, že zhoršuje tu očistu dýchacích cest a snáze se tam zachytí virus nebo bakterie.

Doporučil byste užívat i zdravým lidem preventivně nějaká antihistaminika? Vzít si nějaký lék?
Ne, určitě zdravým lidem žádné preventivní léky bych nedoporučoval. Protože máme rádi léky jen pro nemocné osoby. A to, že některé inverze, když je třeba velký vítr, jsou spojeny s nárůstem polétavého prachu, zhoršuje se kvalita ovzduší v rámci faktorů, které sledujeme a zejména polétavý prach může dráždit dýchací cesty.

Plíce mají očistné schopnosti větší, než je naše chápání. Je to neuvěřitelný stroj, který člověk nechápe, natož, aby jej dokázal sestrojit.
Doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Takže se napít nebo jaká je první pomoc?
Myslím, že to je taková drobnost, se kterou si zdravé tělo poradí. Samozřejmě u nemocných lidí, kteří mají už prokázanou nějakou alergii na konkrétní látku, která je v tu chvíli ve vzduchu, tak mohou nasadit antihistaminika. Ale pro zdravého člověka bych to nedoporučoval.

Čtěte také

Jaké jsou symptomy, které bychom měli sledovat, abychom si uvědomili, že už máme problémy s dýcháním?
Symptomy jsou takové, že když má někdo kašel, který trvá déle než tři týdny a není to spojeno s příznaky klasického nachlazení, nebo má chrapot trvající déle než tři týdny, nebo se nepřiměřeně zadýchává při zátěži, kterou dříve toleroval, nebo má bolesti na hrudníku, které neodejdou za 2 či 3 dny a pořád trvají, tak to je důvod, aby se na něj praktický lékař, internista nebo pneumolog podíval.

Udělal rentgen, změřil funkci jeho plic a podíval se, jestli je všechno v pořádku. Někdy to může být v pořádku, ale obecně se radí, když některá z těchto obtíží trvá více jak tři týdny, tak je dobré vyhledat doktora a neotálet.

Předpokládám, že plíce jsou dokonale vymyšleným orgánem a s mnohými nečistotami si poradí.
Plíce mají očistné schopnosti daleko větší, než je naše chápání. Na úrovni buněk, na úrovni řasinek jsou mechanismy na zničení škodlivých látek. A část těch věcí zůstane v plíci v uzlinách, kde je to zlikvidováno bílými krvinkami. Je to prostě neuvěřitelný stroj, který člověk ani nechápe, natožpak, že jej dokázal sestrojit. Jen nějaká nemoc dokáže tento očistný mechanismus zhoršit.

Vladimír Koblížek a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu s Doc. MUDr. Vladimírem Koblížkem, Ph.D., přednostou Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a předsedou České pneumologické a ftizeologické společnosti, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.