Extremně přemnožení hraboši polní likvidují úrodu na Hané. Někteří pěstitelé už kvůli škůdci museli lány s obilím zaorat

Nory hrabošů na poli
Nory hrabošů na poli

Obilné lány plné nor od hrabošů. Tak to nyní vypadá na mnohých polích na Hané. Nejhorší situace je na Prostějovsku a na Vyškovsku, kde přemnožení hraboši polní likvidují pěstitelům obilí budoucí úrodu před očima. Podobnou situaci nepamatují už desítky let například v Určicích nedaleko Prostějova.

„Je to extrémní výskyt. Dělám to 35 let, ale s takovým stavem jsem se ještě nesetkal,“ obhlíží pšeničné pole plné hraboších nor agronom Hospodářského družstva Jaroslav Melka. Většinou se jedná o potravinářskou pšenici, menší část mají pro zkrmení stáda krav. Po hraboších jim ale z úrody zbyde sotva polovina. V sousedství jsou prý ale na tom ještě hůř.
„Jsou podniky, které už pšenici přesívají kukuřicí. Klasů je tam minimum a do žní tam nic nezůstane,“ říká Melka.

přemnožení hraboši - agronom Jaroslav Melka

Ekolog Emil Tkadlec z Univerzity Palackého se zabývá výzkumem hrabošů. „Nejhorší situace je na Prostějovsku, Vyškovsku, Kroměřížsku a Olomoucku od Brna,“ popisuje Tkadlec.

„V jarním období byly na mnoha místech detekovány abnormálně silné výskyty. Mohl za to průběh loňského počasí a mírná zima,“ potvrzuje Štěpánka Radová z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Podle zemědělského ústavu nahrává hrabošům způsob obdělávání půdy bez orby, což potvrzuje i Emil Tkadlec. „Vždycky zaberou agrotechnologická opatření jako orba. Ty se dělají většinou na podzim. Ty mají hodně destruktivní vliv, protože dojde k odstranění vegetace, takže nemají co konzumovat a také dochází k obnažení norových systémů, což je veliká příležitost pro predátory,“ doplňuje Tkadlec.

Před přemnoženými hlodavce chrání zemědělce také chemie, nebo přirození predátoři - káňata. Tak zvaný hraboší rok se opakuje pravidelně ve dvou až čtyřletých cyklech. Hraboš polní je nejrozšířenějším savcem ve střední Evropě a z pohledu farmářů je tak nejškodlivějším polním škůdcem.