Farní chrám v Šumperku pamatuje patrně už založení města

21. leden 2022

Děkanský kostel sv. Jana Křtitele v Šumperku je součástí nejstarší historie města. Ta je sice zahalena tajemstvím, nicméně je jisté, že už při založení centra obchodu a řemesel pod Jeseníky se muselo počítat i s centrem duchovním.

Historikové však vidí počátky města v době mezi léty 1269 až 1276, kdy sem mělo přijít prvních 68 usedlíků s rodinami, pravděpodobně z nedalekého Slezska.

To už však patrně existoval dnešní děkanský kostel, jeho počátky jsou však bohužel rovněž ukryty v šeru věků. Byl vybudován v těsné blízkosti náměstí, kde jej obklopoval hřbitov chráněný obvodovou zdí. Do tohoto uzavřeného areálu pak patřila fara a později také škola.

Poslední večeře páně vně kostela pochází z 19. století

Nejstarší částí kostela byl patrně presbytář, o jeho skutečné podobě se však díky pozdějším požárům můžeme jen dohadovat. Gotické prvky dochované v torzech ve zdivu kostela však jeho historii potvrzují.

Už brzy po dostavbě chrámu byla přistavěna i věž, která však v nejstarší době nebyla jeho součástí, ale patřila městu. Sloužila jako strážní prvek i jako jeden z posledních bodů obrany při dobytí města. Také se v jejich útrobách ukrývaly cennosti a důležité listiny. Ve věži se dodnes zachovaly stopy gotického slohu.

Gotické prvky najdeme v kostelním zdivu i dnes

Po prvním požáru, o kterém víme v roce 1513, byl kostel ještě upraven do gotické podoby. Mnohem zásadnější přestavba jej potkala po dalším ohni v roce 1669, to už bylo období baroka a kostel byl zcela přestavěn. Právě tehdy dostal pro jeho podobu typický půdorys kříže, který vynikne zejména při pohledu do interiéru kostela. Rekonstrukce byla ukončena kolem roku 1688 a od té doby se podoba chrámu výrazněji nezměnila. Požár kostela i jeho oprava proběhla za působení děkana Kryštofa Aloise Lautnera, který proslul jako nejslavnější oběť čarodějnických procesů na severozápadní Moravě. Byl po odsouzení upálen v Mohelnici v roce 1685. Za jeho působení byl vytvořen i hlavní oltář kostela.

Také v pozdějších letech prochází kostel úpravami. Kolem roku 1755 v něm tvoří uničovský rodák, barokní malíř Ignác Oderlický, který zde zanechal fresky týkající se života sv. Jana Křtitele. V 1760 se místní obyvatelé vydali do Říma a zpět dovezli ostatky patrona města sv. Theodora, které jsou v kostele uloženy. Při slavnosti přivítání ostatků ve městě byl podle legendy i přičiněním síly světce zachráněn život mladého chlapce.

Jedna ze dvou bočních kaplí kostela

V roce 1784 byl také zrušen hřbitov kolem kostela a v roce 1805 byla zbořena zeď, která jej obklopovala. Ve stejné době byla přistavena dnešní sakristie s oratoří. Roku 1843 přibylo dnes typické dvouramenné zastřešené schodiště ke vchodu do kostela a v roce 1860 i přístavek nad nástěnnými malbami Poslední večeře Páně a Kristus na Olivetské hoře, které vytvořili Josef Ringelhahn z Lanškrouna a šumperský Václav Wurian.

Interiér kostela překvapí bohatou freskovou i sochařskou výzdobou. Na ní se kromě dalších umělců podíleli třeba i Bernard Kutzer z Horního Údolí na Jesenicku či šumperský rodák Anton Gersch jako autor několika obrazů. Varhany na kůru jsou od Karla Neussnera z Nového Jičína z roku 1897. Nechal je postavit kníže Lichtenstein a nahradily starší barokní nástroj.

Děkanský kostel je díky své poloze mimo náměstí někdy opomíjenou památkou Šumperka. To je však rozhodně škoda, protože v jeho zdech jsou vetknuty veškeré důležité okamžiky historie města, a tak si pozornost rozhodně zaslouží.

autor: kbz
Spustit audio