Farní kostel sv. Kříže v Prostějově je i poutním chrámem
Prostějov je dnes jedním z největších měst v kraji. Jeho historie je, co do památek, poněkud ukrytá za novodobou, moderní podobou z počátku 20. století. Přesto zde dodnes najdeme stavby upomínající na středověké osídlení zdejší lokality, k nimž bezesporu patří i kostel Povýšení sv. Kříže poblíž náměstí.
Osídlení dnešního města je podle nálezů potvrzeno již v době prehistorické. První písemná zmínka o městě pak pochází z roku 1141 a je obsažena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka představující výčet majetku olomoucké kapituly, mezi nímž je uvedena i ves Prostějovice. Ve 14. století je už v obci, nyní již nazývané Prostějov potvrzeno právo pořádat trhy a tím význam osady vzrostl. Stává se tak definitivně městečkem.
Centrem obce bývalo opevnění místo, jakási tvrz, která stála někde na místě dnešního kostela. Její součástí byl i svatostánek, kostelík sv. Kříže. Při bojích moravských markrabat Jošta a Prokopa však byla tvrz i s kostelem zničena.
Na konci 14. století bylo městečko v držení významného rodu pánů z Kravař. Petr z Kravař se v roce 1391 rozhodl povýšit význam Prostějova založením kláštera. Zakládací listinou pak pověřil augustiniánské kanovníky z Roudnice nad Labem vybudováním nového kostela s klášterem. Augustiniáni přání donátora vyhověli a nový chrám, stejně jako klášter zasvětili Navštívení blahoslavené Panny Marie u Alžběty v horách. Původní kostelík sv. Kříže dal Petr opravit a zřídil v něm rodinnou hrobku. Tato kaple sv. Kříže se stala součástí kláštera a boční kaplí nového klášterního kostela.
Nový klášter s kostelem byl brzy po svém dokončení, v roce 1430, zničen husitskými vojsky. Jakoby byla nezničitelná, zůstala ušetřena jen kaple sv. Kříže. Většina obyvatel Prostějova se v následném období přiklonila k protestantským náboženstvím a kostel tak dlouho nebyl opraven. Nakonec měšťané od augustiniánů odkoupili pozemky kláštera i kostela a v letech 1522 až 1535 kostel částečně zrekonstruovali. Nejprve zaklopili zbytky lodi rovným malovaným stropem a postavili i novou zeď oddělující presbytář. Ten zrekonstruovali až v roce 1586, kdy dostal novou gotickou klenbu. Opravený kostel byl opět zasvěcen sv. Kříži.
Gotická podoba kostela tak přetrvala do dnešních dnů. Ne však vnitřní vybavení. Po roce Bílé hoře přešla správa zdejší farnosti opět do rukou katolických kněží. Postupně byl rekatolizován i kostel. Dne 27. dubna 1697 zachvátil Prostějov obrovský požár. Město bylo z velké části zničeno, četně kostela a jeho vnitřního vybavení. Až na jednu relikvii, kterou je dřevěný kříž, který stával před bočním vchodem do kostela. Tehdejší lidé to brali jako znamení a tak byl přesunut do čela opraveného chrámu jako hlavní oltář a kostel byl zasvěcen Povýšení sv. Kříže. Tím se stal zdejší kostel zároveň kostelem poutním, neboť od požáru sem rok co rok přicházeli věřící z města i z okolních vesnic.
Obnova kostela zahájená kolem roku1700 přinesla do stavby barokní prvky. Nejvíce se rekonstrukce ve stylu raného baroka projevila v podobě opravené věže kostela. Naopak interiér je barokní z větší části. Do jeho podoby se však dostaly i další stavební slohy, které vytvářely dnešní podobu Prostějova. A tak člověk, který zavítá do zdejšího farního kostela, najde v jeho zdech pozůstatky všech epoch, které dělají Prostějov jaký je. Taková exkurze v malém a navíc, plná duchovního náboje spojená i s částí jeho obyvatel, kteří zde po generace vstupovali do společenství věřících i odcházeli na věčnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
