Farní kostel v Branné postavili protestanti, katolíkům se pak do něj dlouho nechtělo
Kostel Archanděla Michaela v Branné není ani největší, ani nejstarší stavbou Branné na Šumpersku. Přesto je to stavba, které si nemůže člověk nepovšimnout. Místo pro její stavbu bylo vybráno tak, že je dominantou nejen obce, ale celého kraje. A jako maják svítí do daleka na cestu všem, kteří zabloudí v okolních horách, aby je přivedl na správnou cestu. Nejen tu skutečnou, ale pravděpodobně i tu duchovní.
Počátky farnosti a tedy i kostela v Branné sahají hluboko do minulosti. Při vzniku nového litomyšlského biskupství v roce 1351 je už Branná uváděna mezi farnostmi, které k němu byly převedeny. Dokonce jsou zprávy o tom, že farnost zde existovala již na počátku 14. století ale zde chybí jejich doložení listinnými podklady. Vznik farnosti patrně do jisté míry souvisí i se zřízením zdejšího panského sídla, hradu Kolštejna, který byl sídelním bodem celé oblasti a také strážním hradem na zemské stezce vedoucí z vnitrozemí na Jesenicko přes Ramzovské sedlo. To však ještě stávající chrám samozřejmě nestál.
Další nepřímá zpráva o existenci kostela pochází z roku 1558. To už se pomalu, spolu s nekatolickou vrchností, dostává do Branné vliv reformace. Vyvrcholil v roce 1592, kdy Hynek st. Bruntálský z Vrbna nařídil všechny fary na svém panství obsadit luteránskými pastory.
Starý kostel, zřejmě zasvěcen Panně Marii, byl patrně dřevěný a stával vpravo od zámku, přibližně v místech dnešního domu č.p. 8. Více o něm nevíme, kromě toho, že kupodivu přetrval stavbu nového chrámu a tak vznikla i legenda o přetrvání katolické víry v Branné přes období reformace, která se však jeví jako nepravděpodobná. Kostel však mohl hned po rekatolizaci navázat na starší katolickou tradici. Vše ještě znásobily procesí, směřující do starého kostelíka v 18. století k milostné soše Panny Marie Utěšitelky. Nápor poutníků v roce 1721 přesvědčil knížete Antonína Floriána z Lichtenštejna ke stavbě nového poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie na jeho místě. Kostel byl dokončen v roce 1734, ale sloužil jen 50 let. Za josefínských reforem byl zrušen a později zbořen.
O už ovšem zase současný kostel stál. Byl vybudován mezi léty 1612–1614 z popudu bratří Hynka mladšího a Bernarda Bruntálských z Vrbna mimo jiné jako důkaz jejich moci a také pohřební místo rodu. Byl zasvěcen Zmrtvýchvstání Páně a i současný pohled napovídá, že byl synergickou součástí zámeckého areálu.
Kostel je na poměry Branné obrovská stavba. Monumentální ukázka renesanční architektury s vysokou hranatou věží postavená na ostrohu je skutečně kolosální. Pozoruhodná je podobnost chrámu se starším kostelem ve Velkých Losinách a také v Sobotíně, která je tak nápadná, že se odborníci domnívají, že je projektovala tatáž osoba.
Po roce 1621 kdy se k moci nad panstvím dostávají Lichtenštejnové, je chrám na pozadí zájmu. Ani obec nechtěla do původně protestantské svatyně investovat. Vše se mění až na počátku 18. Století. Právě někdy v té době je chrám nově zasvěcen Archandělu Michaelovi. Svůj podíl na tom jistě má kněz Anderas Anton Richter, který v roce 1711 přichází na zdejší faru. Milovník umění se rozhodl chrám dovybavit sakrálními obrazy a sochami a udělat z něj důstojný svatostánek. To se mu jistě povedlo i díky využití služeb sochařů z nedaleké kladské země.
Po zboření sousedního kostela Panny Marie se do chrámu dostala i gotická soška Panny Marie Utěšitelky, kterou měl v 16. století přinést do Branné jakýsi Maltézský rytíř a které byla připisována zázračná moc.
I přes požáry, přestavby i nepřízeň osudu, kterou byl kostel provázen ve II. polovině 20. století je chrám v Branné jednou z nejúžasnějších sakrálních staveb, které lze v Jeseníkách spatřit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
