Farní kostel v Javorníku postavili jako náhradu kostela sv. Kříže. Oba stojí dodnes
Javorník je bezesporu centrem nejsevernějšího koutu dnešního Olomouckého kraje. Býval regionálním centrem i v dávné minulosti, a to nejen centrem světským, ale zejména duchovním.
První písemná zmínka o obci pochází až z doby okolo roku 1290, kdy byl veden soupis majetku vratislavského biskupství, který zmiňuje ves ,,Jawornik“. Historikové jsou si však jistí, že obec je ještě starší, což potvrzuje mimo jiné vzhled současného kostela sv. Kříže. Románsko-gotická stavba pravděpodobně pochází už z doby minimálně o 40 let dřívější, než je první zmínka. Dnes slouží kostel sv. Kříže jako kostel hřbitovní, kdysi bylo centrum duchovního života celého kraje směřováno právě sem. Kolem kostela se rozkládala původní obec Javorník.
Druhou částí Javorníku býval hrad Jánský vrch později přebudovaný na zámecké sídlo. Právě mezi vesnicí a hradem vznikalo postupně podhradí, které se nakonec proměnilo v městskou aglomeraci.
Až do 18. století však i obyvatelé města docházeli do kostela sv. Kříže. Tehdy se o městě hanlivě říkávala průpovídka: „Kostel ve vsi, radnice u hnojiště, náměstí u kurníků - to jsou tři divy Javorníku.“ To pochopitelně obyvatelům města vadilo. Nic na tom nezměnil ani další svatostánek, který ve městě existoval. Byl jím dřevěný kostel, který bývá připisován zasvěcením sv. Valentýnu.
Jak se město začalo rozvíjet, bylo jasné, že kostel v Javorníku-Vsi přestane brzy stačit jeho potřebám. V roce 1715 tak bylo z popudu javornického rodáka Gottfrieda Josefa Lorenze, který nastoupil na zdejší faru, rozhodnuto o stavbě nového chrámu přímo ve městě. Návrh stavby pochází z pera biskupského stavitele Michaela Kleina z Nysy a kostel byl budován v letech 1716–1723. Chrám zasvěcený Nejsvětější Trojici byl postaven jako jednolodní orientovaná stavba s věží a sedlovou střechou. Výraznou částí je hlavní průčelí kostela s lizénami, které dává chrámu jasnou stopu baroka se slezskými prvky, které jsou v okolí často k vidění.
Kostel byl v létě roku 1725 vysvěcen a v roce 1733 spočinul v jeho kryptě farář Gottfried Josef Lorenz, který se tolik zasloužil o jeho stavbu. Jeden z jeho nástupců, farář Hohenhaus, nechal v roce 1755 přistavět ke kostelní lodi kruhovou kapli Bolestné Panny Marie.
Kostel sv. Kříže byl mezitím v ohrožení. Po dokončení nového farního chrámu se uvažovalo i o jeho demolici. Nakonec zůstal stát jako filiální hřbitovní kostelík. Ani nový svatostánek však neměl na růžích ustláno. Naopak už v roce 1825 postihl město požár, při kterém byla zničena fara, věž, část střechy a kruchta s varhany. To byla pro Javorník velká tragédie. Kostel byl nejprve opraven jen provizorně a až v roce 1866, těsně před dalším prusko-rakouským konfliktem, byla stavba javornickým tesařským mistrem Aloisem Utnerem opravena definitivně. Tehdy dostala i současnou podobu, jejímž autorem je stavitel Josef Schwarzer.
Mnohem dříve, už v roce 1826 byla opravena i fara. Tato stavba postavená v roce 1728 byla při požáru rozšířena i o školní prostory, které do požáru obývaly dům vedle fary. Zásluhu na obnově fary měl biskup Emanuel Schimonsky, což potvrzuje pamětní deska nad vchodem. Ve 20. až 30. letech 20. století byla budova modernizována, čím však přišla o svou zdobnou fasádu.
Kostel po II. světové válce docela chátral. Velké opravy se dočkal až v roce 1994. Od té doby probíhají rekonstrukční práce kontinuálně. I když se svým historickým významem kostel Nejsvětější Trojice nemůže rovnat svému předchůdci na hřbitově, je důležitou součástí historického jádra města a zejména z vyhlídky před javornickým zámkem je to nepřehlédnutelná dominanta města.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
