Fascinovalo mě, jak velké a neprobádané téma to je, říká historička Dana Vedra o vysídlení Drahanské vrchoviny

Historička a kurátorka měla hned několik důvodů, proč se vysídlení z Drahanské vrchoviny věnovat. „Když jsem po mateřské nastoupila do Moravského zemského muzea v Brně, pátrala jsem, co by bylo dobré zpracovat. A najednou jsem zjistila, že došlo k tomuto vystěhování. A navíc se to odehrávalo i ve okrese Vyškov, kde jsem vyrostla. Ale nikdy jsem o tom neslyšela, poněvadž pocházím z druhé strany toho okresu,“ vysvětluje Vedra.

Při bližším zkoumání zjistila, že k této problematice byla vydána dosud jediná publikace z roku 1987. „Fascinovalo mě, jak velké je to téma a že není vůbec známé,“ dodala.

Téma ji lákalo i díky její osobní, ačkoliv jak sama říká, dosti jiné zkušenosti s migrací. Sama pochází z Jordánska, do Česka se přestěhovala, když jí bylo necelých šest let. „Naše migrace byla dobrovolná, navíc maminka byla Češka, takže jsem vždycky měla užší vazby na tehdejší Československo. Ale i díky tomu mi to téma je blízké. Navíc se jednalo o oblast, kterou znám, a když se jí předtím nikdo soustavně nevěnoval, rozhodla jsem se, že zaplním bílá místa v regionální historii,“ zmínila.

Rozhodla jsem se, že zaplním bílá místa v regionální historii.
Dana Vedra, historička

V letech 1940 až 1945 došlo na území Protektorátu Čechy a Morava k několika nuceným vysídlení českého obyvatelstva z důvodu rozšíření případně vzniku vojenských cvičišť. „Na Moravě se odehrál tento proces, který byl druhý největší vůbec a týkal se 33 českých obcí s více než 17 tisíc obyvatel z bývalých okresů Vyškov, Prostějov a Blansko,“ přibližuje Vedra.

Jakých konkrétních obcí na Prostějovsku a oblasti Malé Hané se vysídlování týkalo? Kam šli lidé, kterých se vysídlení dotklo? Poslechněte si kompletní rozhovor.