Fascinuje mě vůně starých lidí, říká Tereza Pospíšilová
Ošetřovatelka a osobní asistentka u lidí, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých, nebo jsou jinak zdravotně znevýhodněni, či jsou v terminální fázi života.
Rodačka z Mohelnice měla ke starým lidem vždy blízko. Především babička s dědečkem ji totiž vychovávali a ona vzpomíná na babiččina slova: „Musíš vyzkoušet všechno, abys věděla, co ti vyhovuje a co nechceš. Musíš se dostat na dno, aby ses pak mohla odrazit a žít svůj život naplno.“
Velmi ji zasáhlo, když jí v dětství babička onemocněla a zemřela na rakovinu a následně maminka, o kterou pečovala doma. Tereze bylo 22 let. Vyučená servírka se rozhodla přehodnotit a změnit svůj život.
Následoval rozvod, odchod do Prahy, pád na dno, sbírání sil a touha si své místo v životě vybojovat. A to se jí podařilo, když narazila na obecně prospěšnou společnost Hewer, která pomáhá lidem handicapovaným i v terminální fázi života a Tereza se zde stala ošetřovatelkou a osobní asistentkou.
Tereza Pospíšilová říká: „Chci jít každý den do práce, ne abych si to tam odstála, ale abych byla užitečná…“ Podařilo se jí naplnit svá slova? Poslechněte si Větrník s Terezou Pospíšilovou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
