Felix Slováček: S Karlem Gottem se dá nesouhlasit, ale je to zbytečné

Už první odchod z rozjetého vlaku byl pro Felixe Slováčka nelehký. Hrál tehdy s orchestrem Karla Vlacha, což byla velká čest. Po vystoupeních s orchestrem chodil hrát s muzikanty do kavárny, kam se jednou přišel podívat Jiří Štaidl. Tomu se líbilo, jak Felix hraje, a tak se příště přišel podívat i s Ladislavem Štaidlem a Karlem Gottem. Slovo dalo slovo a domluvili se, ale rozhodování bylo těžké, protože hrát u pana Vlacha si každý muzikant považoval.

Spolupráce s Karlem Gottem

„Karel stál vždy před orchestrem, nesl kůži na trh, vymýšlel písničky a chtěl dát lidem to, co by mělo úspěch. Měl štěstí, že nemusel zpívat převzaté snímky a měl vlastní skladby, které mu psali Ladislav Štaidl, Karel Svoboda a další. Byl vždy dokonalý zpěvák a perfekcionista,“ vzpomíná Felix Slováček a pokračuje:

„Karel Gott zkouší před každým vystoupením. S orchestrem si na něj musíme nechat vždy dost času.“ „No, a jestli se s ním dá nesouhlasit? Dá, ale je to zbytečné. Myslím, že zde je potřeba naprostá dohoda. On je přesvědčen o své pravdě, samozřejmě mluvíme o muzice. Karel vždy ví, co chce, ví, co má zpívat i jak to má zpívat,“ dodává Felix s úsměvem.

Přání Felixe Slováčka Karlu Gottovi k narozeninám:

„Tak hlavně, aby se držel, abychom se s ním mohli stále potkávat, abychom se mohli vidět. Nejenom já, ale všichni, co ho máme rádi, abychom ho mohli vidět i slyšet, aby měl ten poklad jediný a pravý, což je zdraví. Jak říkávala moje maminka: ,Zdraví není víc, ale bez zdraví není nic. ´ Takže tohle bych mu přál nejvíc.“

Bylo těžké pro Felixe Slováčka odejít z rozjetého vlaku od Karla Gotta k Tanečnímu orchestru, a co v současné době plánuje se svým vlastním Big Bandem? Poslechněte si záznam pořadu.