Freud, Vladislav II. nebo Fridrich Falcký kdysi navštívili dům na Horním náměstí 21 v Olomouci. Dnes v něm sídlí Český rozhlas
Patřil Albrechtovi z Valdštejna, ubytovány tu byly korunované hlavy, na kávu sem chodil zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud a od roku 1949 tu sídlí rozhlasové studio. Vydejte se do historie domu na olomouckém Horním náměstí 21.
Tabulka u vchodu říká, že jde o kulturní památku, vedle zdobí tento dům tři pamětní desky. Nejstarší pochází z roku 1947. Vidíme na ní velký reliéf českého lva, uherský znak a havrana, který nahradil původní polskou orlici. Předpokládalo se totiž dříve, že při setkání, na které drobná památka odkazuje, byl přítomen také polský král Kazimír IV.
Pod reliéfy jsou jména Vladislava II. a Matyáše Korvína. Deska připomíná významné setkání, při kterém zmínění panovníci v roce 1479 uzavřeli mír. „Spory s Matyášem se táhly už od dob panování Jiřího z Poděbrad. To znamenalo dvacet roků krvavých bojů, které probíhaly i na Olomoucku, třeba i na Zábřežsku,“ vysvětluje náš průvodce historik Milan Tichák.
V roce 1479 v domě, který pamětní deska zdobí, český král Vladislav II. přespal. Při prodeji a převodu tohoto domu se totiž předávala i povinnost poskytnout ubytování a přiměřené podmínky korunovaným hlavám. Z dalších králů, kteří zde přenocovali, můžeme zmínit třeba Ferdinanda I. a Fridricha Falckého.
Mír, který byl v roce 1479 uzavřen, rozdělil na čas Čechy, kterým vládnul Vladislav II. Jagellonský a Moravu, Slezsko a obě Lužice, které připadly Matyášovi až do jeho smrti. V době uzavření míru se v Olomouci hodně slavilo a dokonce prý podle jednoho uherského zpravodaje z kašen teklo víno, jak se dozvídáme od historika Milana Ticháka.
Další pamětní deska zobrazuje zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, který byl v Olomouci v rámci vojenských povinností na cvičení. Tento pobyt ho prý příliš netěšil, až na čas strávený v kavárně, která už v 19. století v našem domě sídlila.
Rozhlasové studio bylo v Olomouci zřízeno v roce 1949
Třetí pamětní deska odkazuje k roku 1949, kdy tu bylo zřízeno rozhlasové studio. „Byla to velká událost, na kterou se město chystalo už v prvních dnech po osvobození. Zejména mládež a studenti požadovali, aby se v Olomouci obnovila univerzita a zřídilo studio Československého rozhlasu. Bylo tady zázemí a dost inteligentních lidí, kteří byli schopni rozhlas vést a pro rozhlas tvořit. Byla tady filharmonie a divadlo,“ říká Milan Tichák, který si na počátek olomouckého rozhlasu vzpomíná.
„Když se ten rozhlas 9. ledna 1949 ozval z éteru, tak to Olomoučané přijali až s dojetím. Bohužel se to nezrodilo do dobré doby. Protože rozhlasová tvorba, jako každá jiná, potřebuje svobodu projevu, svobodu myšlení. No, a to v tom devětačtyřicátém roce přestalo fungovat,“ dodává náš průvodce.
Druhé datum, které tato pamětní deska zmiňuje, je 3. leden 1994, kdy bylo v Olomouci zahájeno samostatné vysílání, tentokrát už Českého rozhlasu Olomouc.
A jak funguje regionální rozhlas v současnosti, zjistíte, když zmíněný dům navštívíte při příležitosti dne otevřených dveří Českého rozhlasu Olomouc, v sobotu 28. října 2017.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka