Geshaderův dům v Šumperku stále obestírají tajemné momenty jeho historie
Geschaderův dům najdeme v Šumperku na Kladské ulici v širším centru města. Jedná se o součást historické zástavby, která se ve městě dochovala jen zčásti. Dnes je tento pozdně barokní dům chráněn jako nemovitá kulturní památka, jeho historie, do jisté míry zmapovaná je však možná ještě cennější než stavební prvky, které se na něm dochovaly.
Počátky historie dnešního domu jsou trošku zahalené tajemstvím. Jeho jméno vychází z ustálené tradice, že jej postavil měšťan Mathias Geschader, který v roce 1798 koupil od města někdejší klášterní zahradu. Tím se zdá vše vyřešeno, jenže jak ukázala pozdější bádání renomovaných historiků, všechno bylo trošku jinak a u mnohého dodnes netušíme jak.
Pravděpodobně se jednalo o dům, který sloužil k potřebě zdejšího dominikánského kláštera. Byl součástí jeho areálu, čímž se vysvětluje i jeho poloha vystupující mimo uliční čáru okolních staveb. Sloužil zřejmě jako hospodářské zázemí, ale bližší informace k tomu chybí
Patrně v 16. století byl dům z klášterního majetku vyčleněn. Proč, to se už patrně nedozvíme. Zajímavé však je, že právě v 16. století se nepřímo dozvídáme, že Geschaderův dům (tehdy se tak samozřejmě nejmenoval) patří mezi domy s právem vařit pivo a šenkovat víno. To jej řadilo mezi přední adresy ve městě.
Prvním známým majitelem domu byl před rokem 1535 žerotínský hejtman Jana Šalina. V následných letech se jeho držitelé měnili. V roce 1589 pak dům kupuje radní a cechmistr cechu ševcovského Hans Barel, o němž víme, že jej přestavěl. Patrně tehdy vznikají ikonické arkády.
Dům patrně přečkal i švédskou okupaci města a v roce 1647 jej kupuje Valentin Pešek. Právě on zde vyráběl látku zvanou trip. Ta je sama o sobě tajemná, dnes nikdo neví, jak přesně vypadala. Snad se jednalo o druh sametu vyráběného kombinací lněné příze a vlny. Výroba tripu byla velmi výnosná a stála u vzrůstajícího bohatství šumperských tkalců. Rodině Pešků patřil dům až do konce 17. století.
Marie Pešková se stala obětí neblahých čarodějnických procesů, a i když vydržela všechny stupně tortury, byla nakonec upálena. Její manžel Jindřich byl obviněn rovněž. I on vydržel torturu a stal se tak problematickým vězněm. Co se s ním přesně stalo, se neví, zemřel patrně v roce 1696, zda ve vězení či byl upálen, není známo.
Jeho dům získal paradoxně jeden z příslušníků inkvizičního tribunálu, královský rychtář Franz Ferdinand Gaup. V roce 1734 se dům stává majetkem pozdějšího primátora Šumperka Christiána Josefa Heinricha. I jeho rodina držela dům, dlouho, až do roku 1783, kdy jej kupuje purkmistr Anton Tersch.
Ten dokončil Henrichem zahájenou přestavbu domu do téměř současné podoby. Velmi bohatá a vážení rodina Terschů vlastnila dům do roku 1857 a krátce poté přichází konečně rodina Gechaderova. Konkrétně Alois Geschader. A jak vznikla domněnka, že právě Mathias Geschader tento dům postavil? No opravdu koupil zahradu, nicméně v Lužickosrbské ulici a postavil zde dům. To už je ale jiný příběh.
Geschaderové byly posledními privátními majiteli domu. V roce 1901 koupilo dům město. Původně se měl bourat, pak zde měla vzniknout škola a od roku 1921 zde bylo městské muzeum. Za války byl dům poškozen výbuchem granátu a po opravě zde sídlilo opět muzeum a archiv.
Velké opravy se dům dočkal až po roce 1993, kdy byly zrestaurovány i umělecké prvky domu. Ten už jako Evropský dům setkávání sloužil veřejným účelům a mnoha institucím. Ve sklepích domu je dnes i expozice čarodějnických procesů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
