Gräfenberk proměnil sedlácký synek ze zemědělské osady v lázně světového střihu
Jesenicko bylo stejně jako ostatní oblasti Sudet postupně osídlováno i mimo staré sídelní oblasti v rovinách a kolem říčních toků v údolích. Usedlosti obyvatel se postupně šplhaly i do vyšších poloh a tam vznikaly, se svolením biskupské vrchnosti ve Vratislavi malé osady, postupně přerůstající v obce. To je i případ osady Gräfenberg, dnes nazývané Jeseník-Lázně, která dala zdejšímu kraji proslulosti i v oblasti lázeňství.
Ale nepředbíhejme. Oficiálně osada Gräfenberk vzniká v roce 1808. Zajímavé je, že tato oblast tehdy nepatřila k městu Jeseník, ale byla součástí katastru nedaleké České Vsi. Pojmenování osady vychází z kopce, který se nad ní nacházel. Je jisté, že osídlení zdejší oblasti bylo starší, než je oficiální datum založení obce. Již na mapě prvního vojenského mapování pořízené mezi lety 1760 – 1786 je zde zakresleno devět usedlostí. Byla to malá zemědělská obec, obývaná vesměs nebohatým obyvatelstvem.
A právě zde se narodil jako šestý potomek v rodině jesenického měšťana a majitele malé zemědělské usedlosti č. p. 175 v osadě Gräfenberk 4. října 1799 Vincenz František Priessnitz. Jeho rodiče a prarodiče patřili mezi první usedlíky malé osady Gräfenberk a on se už od svých 8. let musel zapojit do zemědělského podnikání poté, co jeho otec oslepl. On sám prodělal několik těžkých úrazů, které si léčil sám za pomoci zábalů a koupelí ve studené vodě pramenící ve zdejších lesích. Výsledky jeho přírodní léčby nezůstaly utajeny nejen sousedům, ale i obyvatelům širšího okolí, kteří začali na statek v Gräfenberku docházet také. A tak stál u počátku proměny malé zemědělské osady v centrum středoevropské vodoléčby.
Pacientů přibývalo a s nimi přibývalo i závisti. Zejména lékaři poukazovali na to, že nemá potřebné vzdělání. Nakonec až v roce 1838 dostal Priessnitz povolení k definitivnímu provozu lázní.
Původní dřevěný rodný dům nechal přebudovat na první lázeňský dům s dvaceti pokoji, ovšem velmi prostými. K nim přiléhala hospodářská stavení a stodoly. Právě na místě jedné z nich nechal vybudovat v roce 1839 dnešní lázeňský dům Hrad. Stavbu projektoval sám Priessnitz společně se šumperskými staviteli Franzem a Johannem Hampovými a i díky tomu má dům spíše charakter velké selské usedlosti.
Po smrti Vinceze Priessnitze začal bujný rozvoj obce. Zejména v sedmdesátých letech 19. století začalo budování mondenních lázeňských domů. K nim patří například Jubilejní vila z roku 1899 dnešní lázeňský dům Wolker či ve švýcarském stylu postavený Annenský dvůr.
Nejpozoruhodnější stavbou lázní se však bezesporu stalo sanatorium Priessnitz od architekta Leopolda Bauera z roku 1910.
Kromě jmenovaných staveb však v obci najdeme mnoho dalších pozoruhodných staveb. Zmínit musíme také upravené prameny a pomníky jednotlivých hostí a národů Vincenzi Priessnitzovi. Od roku 1836 do 40. let 20. století bylo postaveno na 88 pramenů a pomníčků, kterým dali vzniknout zástupci 13 národností z celého světa. A byly to velmi výrazné osobnost. Třeba J. V. Myslbek, architekt Aleš Linsbauer či sochař Ludvík Schwanthaler.
Původní zemědělská osada se tak proměnila v moderní lázeňskou oblast spojující jistou noblesu 19. a první poloviny 20, století s moderností pozdějších let a také s přírodou Rychlebských hor, na jejíchž svazích se obec nachází. Od roku 1947 nese jméno Lázně Jeseník, ale místní ji stejně pořád říkají Gräfenberk. A je dobré, že v lázeňském parku na kolonádě najdeme i novogotickou stavbu, ve které odpočívá zakladatel vodoléčby, který proměnil nejen rodnou obce, ale vlastně celý zdejší kraj.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
