Guntramovice poznamenala církevní vrchnost i památná bitva generála Laudona
Guntramovice leží v nádherné krajině Nízkého Jeseníku pod Červenou horou, která je nejvyšším bodem celého Opavska. Zdejší kraj ležící v drsné krajině hor byl osídlován až v pozdějších letech. Pouze sídla s hornickou minulostí byla osídlena dříve
Samotné Guntramovice jsou poprvé zmíněny v historických pramenech až k roku 1465. Tehdy byla vesnice součástí statků olomouckých biskupů se sídlem v nedalekém Budišově. Právě roku 1456 dal biskup statek do zástavy otci a synovi Janům ze Zvole. Pozoruhodné však je, že odborníci se shodují, že obec byla založena už mnohem dříve, snad už ve 13. století. Písemné zprávy o tom ovšem chybí.
Přestože název obce připomíná vlastní jméno Guntram, ve skutečnosti se vesnice už od počátku historie psala jako Gundersdorf, což vede odborníky k domněnce, že byla od počátku kolonizována německy mluvícími obyvateli. Jejím zakladatelem by pak měl být někdo jménem Günther. Zajímavé je, že v 19. století se objevuje v listinách i české pojmenování Dětinov podle německého Kindersdorf, později se však jméno vrací zpět do původní podoby
Už v roce 1585 se v Guntramovicích uvádí zákupní rychta. V té době bylo celé panství katolické, na rozdíl od okolních, vesměs protestantských oblastí. Mohla za to patrně i církevní vrchnost, která na udržení pravé víry hodně dbala. Už v 15. století máme zmínky o kněžích z Guntramovic, ale o zdejším kostele, původně dřevěném, jsou písemné doklady až z roku 1537, kdy měl být zasvěcený sv. Jakubu Vetšímu. Současný kostel, zasvěcený stejnému světci, byl vystaven v roce 1736.
V roce 1758 proběhla u Guntramovic válečná operace, která patrně zachránila nejen město Olomouc. V létě toho roku ji obléhali Prusové. Docházely jim však zásoby, a tak se z Pruska vydala přes Guntramovice kolona s jídlem, střelivem i penězi pro vojsko. Tady si na ni však počkala vojska generálů Laudona a Siskoviće a rozprášila ji. Olomouci toto velmi pomohlo, protože Prusové záhy odtáhli. V Guntramovicích však prý prušáci vyčlenili tři domy na ošetřování raněných a zbytek obce vypálili. Vyhořel i kostel a opraven byl až na počátku 19. století.
Obec stále zůstávala církevním zbožím až do roku 1914 biskupským, později kapitulním. Od 17. do 19. století byly rozlišovány Dolní a Horní Guntramovice, od roku 1850 byly spojeny v jednu obec. Už v roce 1664 se v obci připomíná škola a od roku 1703 stávala v obci i školní budova. Ta však postupně chátrala, a tak v roce 1812 byla postavena škola nová. V roce 1902 byla vybudována třetí škola v budově č. p. 90 a od následujícího školního roku byla jednotřídka rozdělena na dvoutřídku.
Obyvatelé obce se živili zemědělstvím a domácí textilní výrobou. Po roce 1945 výrazně poklesl počet zdejších usedlíků díky odsunu obyvatel. Část domů zůstala neosídlena a byla zbořena. Obec se později stala součástí nedalekého Budišova nad Budišovkou.
Z památek je nejvýznamnější zdejší kostel sv. Jakuba Většího s farou a pamětní deskou na hromadném hrobě obětí prusko-rakouské bitvy z roku 1758. Kromě toho na hřbitově najdeme hrob zdejšího rodáka Eduarda Seidlera. Syn sedláka se vlastní pílí vypracoval na generála námořního dělostřelectva. Jeho hodnost byla uznána i po vzniku republiky, a dodnes je jediným námořním generálem, byť ve výslužbě, v československé armádě.
Nad obcí stojí kamenná kaple a kříž nad hrobem padlých v bitvě roku 1758. Od kříže se vine unikátní Cesta porozumění, kde najdeme dlaždice věnované lidmi toužícími po přátelství z celého světa. O kus dál roste po staletí Zlatá lípa a na Červené hoře, která je někdejší sopkou, pak najdeme meteorologickou stanici a na úbočí i lávový skalní suk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
