Hadí hora je obávané místo opředené legendami. Je z ní nádherný výhled do údolí i na hřebeny hor
Hadí hora na Karlovarsku je součástí krušnohorského masivu a její vrcholek se tak trochu schovává v lesích mezi Jáchymovem a Božím Darem. Z obou měst dojdete k hoře po žluté turistické značce. Pokud dáváte přednost výzvám, vypravte se k jejímu vrcholu z dolní stanice lanovky na Neklid. Dáváte-li přednost méně náročným túrám, zvolte cestu z Božího Daru.
Název Hadí hora pochází pravděpodobně z legend. Už od pradávna totiž mělo toto místo špatnou pověst. Svého času se obyvatelé blízkých obcí hory tak báli, že byl vydán oficiální zákaz pasení obecního dobytka na zdejších loukách a od klekání do kuropění nesměl na horu nikdo vstoupit.
Dodnes se o hoře traduje hned několik příběhů s prvky nadpřirozena. Jeden vypráví o Hadí královně, další o Bílé paní nebo o kamenném zámku, který se propadl pod tíhou kletby seslanou otcem na zhýralého syna. Pozůstatky zámku můžete prý dodnes najít na úbočí hory.
Za poslední ze zmíněných legend může pravděpodobně šedé kamenné moře, které tu dnes můžete najít. Odtud také pochází další název Šedá hora, německy Grauenstein. Nejde však o pozůstatky mýtického zámku, ale o rozpadlou žílu granitového porfyru bohatého na křemen. Tu na sklonku poslední doby ledové odhalil postupující Klínovecký ledovec a žíla postupně zvětrala.
Z místa, kde se nachází kamenné moře, se vám také naskytne jedinečný výhled do jáchymovského údolí. Za jasného počasí můžete rozeznat třeba jáchymovský Radium palác a okolní budovy, část Ostrova a také vrcholky Doupovských hor.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
