Hana Doubková: Strach. Idylické odpoledne se mladé ženě změnilo v drama
Strach. To je nepříjemná emoce, kterou v nás zpravidla vyvolá něco neznámého. Něco, co v sobě skrývá potencionální nebezpečí. Třeba šramot za dveřmi. Nebo setkání v místě se špatnou pověstí. Přesně to se přihodilo hrdince povídky Hany Doubkové s názvem Strach.
Prozaičku Hanu Doubkovou rozhlasoví posluchači už znají, připomeňme tedy jen několik údajů. „Už někdy v osmnácti letech jsem zkusila psát. Dokonce mi nějaké povídky vydal v Hlasu havířů, což byly noviny Severočeských hnědouhelných dolů. Když přestaly vycházet, přestala jsem i já psát - z různých důvodů, ale hlavní byl ten, že se mi nedostávalo času. Ještě tak, kdyby už v té době byly počítače, ale psát do sešitu nebo pracně vyťukávat text na rozhašeném psacím stroji a nevědět, jestli to nebude marná práce do šuplete - to nebylo nic pro mne. Až pár let před důchodem jsem objevila existenci Společnosti Agathy Christie, hned jsem se do této společnosti přihlásila a vrátila se k psaní,“ říká o sobě autorka řady detektivních povídek.
Hana Doubková udělala dobře, protože od té doby vydala více než deset čtenáři oblíbených povídkových knih či detektivních románů.
Povídka Strach je příběhem, který pracuje především s atmosférou a s emocemi. Konec je velmi dramatický, přestože vyprávění začíná téměř idylicky. Hlavní hrdinka se vydává do lesa na houby, je letní den a blíží se bouřka.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka