Hanácký Mont Blanc či hanácká velehora. Velký Kosíř k nejnavštěvovanějším místům celého kraje

13. květen 2022

Velký Kosíř, je legendární horou. Ne nadarmo se o ni říká, že je to hanácký Mont Blanc či hanácká velehora. Vystupuje nad hanáckou rovinu ze Zábřežské vrchoviny jen výškou 442 metrů, přesto patří k nejnavštěvovanějším místům celého kraje.

Nejznámější z legend říká, že Velký Kosíř připomínající tvarem skutečnou kosu zapíchnutou do země, je posledním zbytkem boje dávných Hanáků s králem Ječmínkem v čele, proti ďáblovi. Ten prý právě zde upadl, upustil horu do roviny Hané a přiznal svou porážku.

Pomník Františka Palackého u Státního lomu

Další pověst, která až tak legendou není, mluví o velkém zlatém pokladu na Kosíři. Poklad se tady sice nikdy nenašel, zato ve Zlaté stružce, která z Kosíře stéká do nížiny, bylo zlato skutečně objeveno. A vlastně i ten poklad se na Velkém Kosíři, nebo spíše na jeho úbočí, nakonec našel. V roce 1972 zde totiž byla objevena soška tzv. Kosířské Venuše. Hliněné torzo ženy, která byla vytvořena lidem s malovanou keramikou, patří k velmi vzácným pravěkým artefaktům s původem v období 5. a 4. tisíciletí př. n. l.

Vrchol Velkého Kosíře před patnácti lety vypadal úplně jinak

To jen potvrzuje, že okolí Velkého Kosíře bylo osídleno už velmi dávno. Svahy kopce byly intenzívně využívány pro zemědělství i těžbu kamene, ale přesto se na jeho velké části zachoval listnatý les se mnoha přírodními zajímavostmi. Rostou zde chráněné rostliny, celá oblast je významnou ptačí lokalitou a žiji zde i další vzácní živočichové. Více o nich prozradí naučné stezky, které tudy procházejí. Celé území pak tvoří přírodní park a v něm několik přírodních památek se zvláštní ochranou. Tak třeba národní přírodní památka Státní lom dá možnost nahlédnout i do nitra země a prozradí, že se tady před stamilióny let rozlévalo teplé moře se spoustou živočichů, jejichž zkameněliny jsou zde ještě občas k nalezení. A také to vylučuje další legendu, že Velký Kosíř je vyhaslou sopkou.

Rybníček na bývalém Gabrielově

O využívání svahů Kosíře pro zemědělské účely svědčí i zemědělská usedlost, která stávala kousek pod vrcholem až do roku 1945. Dvorec jménem Gabrielov náležel k zámku v Čechách pod Kosířem. Chovali se zde ušlechtilí koně, ale i kozy, krávy a drůbež. Ke statku patřil i rozsáhlý ovocný sad. Samotný statek byl obdélníkového tvaru, obehnaný kamennou zídkou. Ta se částečně zachovala do dnešních dnů. V severní části je dochován malý rybníček. Dnes je významnou mokřinou pro zdejší obojživelníky. Dvůr nesl jméno po manželce hraběte Františka Josefa II. Sylva Taroucca Gabriele, rozené princezně ze Schwarzenbergu, která zde prý bývala častým hostem.

Státní lom

Turistické cesty vedou na vrchol kopce už dlouho, ještě donedávna však na nejvyšším místě stával rozcestník, mapa, a to bylo všechno. Mnohem lepší rozhledy bývaly z úbočí kopce než z jeho vrcholu. I proto tady prý byla, alespoň podle některých pramenů, v roce 1927 postavena první rozhledna. V roce 1939 ji nahradila další stavba, která ale vydržela jen do počátku padesátých let.

Až nové milénium přineslo snahu o obnovu vyhlídkové věže na Kosíři. Původně se počítalo s robustní kamennou rozhlednou o výšce 38 metrů. Byla vyhlášena veřejná sbírka, kdy si lidé kupovali jednotlivé schody. Projekt byl postupně přepracován na stavbu levnější a o deset metrů nižší dřevěné rozhledny, která byla zprovozněna na počátku léta roku 2013. Celkem 158 schodů vás pozvedne do výšky, která nabídne výhledy nejen na Hanou, Zábřežskou a Drahanskou vrchovinu, ale i na Beskydy, Hostýnské vrchy či Jeseníky.

autor: kbz
Spustit audio