Hanácký svatební koláč byl významným obřadním prvkem a projevem velké vážnosti

16. únor 2020

Svatba patřila v životě člověka vždy mezi nejdůležitější události. Netýkala se jen nevěsty a ženicha, ale i rodičů, širšího příbuzenstva a mnohdy i celé obce. Svatební pohoštění se chystalo velmi okázalým způsobem. Svatba ostatně trvala sedm dní.

„Významnou roli při hostině a v dalších momentech svatebního ceremoniálu sehrávalo pečivo, o němž bližší údaje v souvislosti se svatbami existují až pro 19. století, hlavně pro jeho poslední třetinu.  Tehdy se již peklo více druhů pečiva, jako makovníky, koblihy, bábovky, trdelníky, listy, střihánky, křupance, pégny a jiné. Mezi pečivem dominovaly koláče, například velký nevěstinský koláč, jehož původní funkce však byla v průběhu především ve druhé polovině 20. století již oslabena,“ říká etnografka Vlastivědného muzea v Olomouci, Veronika Hrbáčková.

S pečivem byly spojeny pověrečné představy o zdraví, plodnosti, zdárném životě a štěstí. Podle Veroniky Hrbáčkové byly prostřednictvím koláčů a hlavně figurálních a jiných symbolických tvarů, které koláče zdobily, přeneseny na jednotlivé zúčastněné osoby svatby. To byl taky důvod, proč si hosté odnášeli toto pečivo po svatbě domů jako magický prostředek.

Svatební koláč patřil mezi obřadní pečivo a jeho přípravu měla na starosti kmotra nevěsty. Na koláči pracovalo několik dní i více pomocnic.

Výzdoba svatebního koláče se lišila od vesnice k vesnici. Základem byla ale vždy velká kulatá buchta, do níž se zapichovaly tyčky, na kterých byly umístěny vykrajované figurky z těsta. Výzdobu koláče pak doplňovala papírová nebo jiná výzdoba.

„Všechny použité ozdoby značily určitou symboliku, která se vztahovala k tomuto významnému dni novomanželů. Z těsta upečené pečeti – korále, zavěšené pravidelně po celém obvodu koláče, vyjadřují pevnost manželského svazku a neporušitelnost svatební smlouvy. Svatebčané darovaným koláčem přáli novomanželům požehnání na jejich společné cestě životem, bohatá výzdoba koláče měla zajistit plodnost.  Rudolf Bečák ve své knize Lidové umění na Hané z roku 1941 píše, že po skončení svatební hostiny byla buchta rozkrájena a spolu s výzdobou na hůlkách rozdána svatebním hostům do výslužky,“ doplňuje Hrbáčková.

V současné době tradici pečení hanáckého svatebního koláče aktivně udržuje paní Bronislava Millá z Velké Bystřice.

V pořadu Přímo z místa jsme se za ní vydali, abychom si společně s ní náročnou přípravu hanáckého svatebního koláče prošli.

autor: pese
Spustit audio

Související