Harrachov u Rýmařova nese jméno svého zakladatele

Cesta z Harrachova do Rýmařova nabízí krásné výhledy na město
Cesta z Harrachova do Rýmařova nabízí krásné výhledy na město
0:00
/
0:00

Jméno Harrachov je spojeno se známým krkonošským lyžařským centrem. Málokdo však ví, že osada stejného jména je k nalezení také pod Jeseníky, jen pár set metrů severně od Rýmařova. Je sice mnohem menší než městečko na severu Čech, jeho historie však stojí rozhodně za zmínku.

Stejně jako Harrachov v Krkonoších je i jméno osady na Rýmařovsku odvozeno od přídomku šlechtické rodiny Harrachů, kteří působili jak v oblasti Krkonoš, tak později i na severní Moravě. Tato českorakouská šlechta má svůj původ v jižních Čechách, kde je již ve 13. století uváděn vladycký rod Harachérů z vesnice Hora nedaleko Rožmberku.

Pozoruhodné seskupení harrachovských stodol

Na Rýmařovsko přicházejí Harrachové v roce 1721, kdy si Ferdinand Bonaventura z Harrachů bere ovdovělou majitelku janovického panství Marii Elizabetu z Gallasu. Janovický zámek se tak stal vedlejším sídlem jilemnické větve rodu. Hrabě Harrach se k panství rozhodně nechoval jako k druhořadému majetku., Naopak, zahájil rozsáhlou přestavbu janovického zámku a rozhodl se využít potenciálu zdejších textiláků, kteří měli staleté zkušenosti s pěstováním a zpracováním lnu.

V letech 1746 proto rozjíždí v Janovicích první moravskou plátenickou manufakturu. Ta se později stala jednou z nejvýznamnějších v rakouské monarchii. V roce 1789 bylo součástí manufaktury 346 stavů, které potřebovaly dostatek vyškolených tkalců. I proto pozval hrabě Harrach k domácím tkalcům nové síly ze Šluknovska. A právě tady začíná historie severomoravského Harrachova. V údolíčku potoka Lučina, na sever od Rýmařova, vyčlenil pro nové osadníky pozemky a vznikla tak jedna z několika plátenických osad. Stejně jako krkonošské městečko dostala jméno Harrachov.

V Harrachově mysleli na zadržování vody v krajině už v minulosti

Za rok vzniku osady je považován rok 1748. Harrachov, německy nazývaný Harrachsdorf, česky také Harašov, vznikl sice původně jako samostatná osada, již od roku 1850 byl začleněn jako místní část do Rýmařova. Zajímavé je, že dodnes nemá vlastní katastr a je tedy nedílnou součástí města. Na mapách z 19. století je uváděno dokonce rozdělení Harrachova na dvě části. Bližší k Rýmařovu se nazývala Přední Harrachov, vzdálenější pak Zadní.

Pozoruhodný je také vývoj počtu usedlíků. Osada měla už krátce po svém založení kolem 400 stálých obyvatel a tento počet vzrůstal, až do roku 1880, kdy zde žilo více než 450 trvale bydlících osob. Poté začíná počet usedlíků klesat. Před válkou zde žilo kolem 270 osob vesměs Němců. Po odsunu starousedlíků byl pokles výrazný. Z necelé stovky obyvatel po roce 1950 zde na počátku devadesátých let zůstalo jen sedm trvalých osídlenců. Velká část domů slouží k rekreaci ale v poslední době se počet obyvatel Harrachova i díky blízkosti města začíná opět zvyšovat.

Pomník padlých v Harrachově

Harrachov je typickou ukázkou účelově založené vsi v horách. Ulicová zástavba téměř typizovaných domů, obrácených k cestě stodolou prozrazuje, že místní obyvatelé hleděli zejména na účelnost. Jedinou výraznější památkou je pomník padlých na horním konci vesnice. Architektonicky zajímavá je také budova bývalé fořtovny na dolním konci vsi.

Díky docela dobré cestě projíždí Harrachovem často cyklisté. Je to však docela zajímavý sportovní výkon, vždyť osada se nachází ve výšce kolem 650 metrů a vyšlapat sem není rozhodně zadarmo.