Hasičům z Grygova koupil před válkou stříkačku zápasník Gustav Frištenský
Požár na hasičském bále před více než čtyřiceti lety, ale také ničivé povodně. I takové záznamy bychom našli v kronice hasičského dobrovolného sboru v Grygově na Olomoucku.
Mezi ty větší z poslední doby se určitě řadí i hledání pohřešovaného muže. „Byl to nějaký podnikatel, nechal bagr u jezera, kde se těží štěrkopísek. Když se do rána neobjevil doma, jeho manželka zavolala na policii. Spolu s profesionálními hasiči i policií jsme celý den prohledávali les a okolí, ale bohužel marně. Objevili ho až policejní potápěči, muž se v lomu utopil,“ vzpomíná starosta grygovského sboru Jiří Zrost.
Historie sboru, kterému šéfuje, se píše už od roku 1900. Hasiči tehdy byli v Grygově potřeba, střechy domů totiž pokrývaly došky a tak ve vesnici často hořelo. „Uhasit dům ale nebylo snadné. Hasiči tehdy neměli žádné vybavení a tak se nabírala voda a dělal se had. Později, až byly nějaké peníze, tak se pořídila koňská stříkačka,“ pokračuje Jiří Zrost a prozradil, že ještě před válkou jim známý moravský zápasník Gustav Frištenský, koupil starší motorovou stříkačku.
Fakta o sboru:
1. Založen: 1900
2. Jméno starosty: Jiří Zrost
3. Jméno velitele zásahové jednotky: Tomáš Křížek
4. Mládež: starší 1. místo v okrese, mladší 3. místo. Celkem 34 dětí.
5. Technické vybavení: Technické vybavení Avia 31, čerpadlo Tohatsu, PS-12, el.centrála, plovoucí čerpadlo, plovoucí koš, 5 zásahových obleku, kalové čerpadlo, motorová pila
„Pamatuji si ji ještě jako kluk. Dneska už ale ani jednu ze stříkaček nemáme,“ říká. Vzpomíná si i na léta po změně politického režimu, kdy ve sboru nebyl nikdo, kdo by se aktivit chopil. Sboru pak paradoxně pomohly až povodně v roce 1997.
„Opravovala se zbrojnice, materiál byl různě po místních lidech. Zlomová pro nás byla opravdu velká voda v roce 97. Tehdy jsme se semkli, pytlovali jsme, zacpali mostky na trati, aby se voda nevylila. Opět jsme se dali dohromady a začali fungovat se vším všudy,“ vysvětluje starosta.
Dnes se mohou pochlubit i šikovnými mladými sportovci, diplomy a poháry plní celou zasedací místnost zbrojnice. „Aktuálně máme třiatřicet dětí. Jsou šikovné, každý pátek mají tréninky a o víkendu jezdí po soutěžích. V okrese mají obsazené první příčky, starší žáci už půjdou do mužů a jsme rádi, že děti máme. Loni se nám podařilo sestavit i družstvo žen,“ líčí Jiří Zrost.
Stejně jako v jiných menších obcích, také v Grygově jsou hasiči těmi, kteří místním nejen pomáhají, ale organizují různé kulturní a společenské události. „Každoročně děláme ples, v létě pak tři zábavy na Sokolské zahradě a na konci školního roku zase Den dětí. Když jsou výročí a svátky tak se automaticky zapojujeme do dění. Kdyby nebylo hasičů, tak by prapory ani věnce na 28. října neměl kdo nést,“ směje se starosta sboru a doplňuje, že všechny peníze, které vydělají, jdou zase zpět do sboru.
Nakupují se za ně potřebné věcí, teď třeba dvě nové uniformy pro ženy. S nápadem na získání peněz do hasičského rozpočtu ale přišly i ženy samy. Aby získaly peníze na nové soutěžní čerpadlo, nafotily kalendář.
Sami Grygovští prý dobrovolné hasiče vnímají pozitivně. „Když lidi chodíme zvát na ples, všichni nám otevřou a něco nám dají. Pomáháme zalít zeleň, vyčistíme jim studně, a když se staré babičce rozpadá komín, i ten vyspravíme,“ doplňuje Jiří Zrost, který je u hasičů už od svých třinácti let.
„Jako malý kluk jsem s nimi hned začal cvičit. I když jsem pak byl na vojně, tak jsem kontakt neztratil. Člověka to musí bavit a chytnout. Je pak příjemné, když vidíte, že lidé ve vesnici ví, že se na nás mohou spolehnout a s důvěrou se na nás i obrací,“ doplňuje starosta hasičského sboru.
Pro Sbor dobrovolných hasičů z Grygova můžete hlasovat celý týden až do pátku 6. listopadu do 15:00 hodin, a to formou SMS ve tvaru DOBRACI(mezera)GRYGOV na číslo 90 011 04.Cena jedné SMS jsou 4 koruny.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
