Herbert George Wells: Podivuhodný případ Davidsonových očí
Popis jednoho laboratorního úkazu od klasika britské sci-fi literatury.
Jak je možné, že syn bývalé služebné a hráče kriketu už na sklonku 19. století popsal a předpověděl vynálezy, objevy a postupy, které se ve skutečnosti realizovaly až o desítky let později? Byl Herbert George Wells (1866–1946) vizionář, snílek, anebo dokonce Poutník v čase, jak někteří skalní příznivci žánru sci-fi tvrdí? Jistě ne náhodou byl po něm nazván jeden z kráterů na odvrácené straně Měsíce... Jules Verne, další z průkopníků sci-fi, na Wellsovy literární úspěchy údajně velmi žárlil a vysmíval se mu, protože jeho vize nebyly založené na vědeckém základě, ale čiré fantazii.
Doufejme, že ne všechny Wellsovy vize se naplní, takže si v budoucnu nebudeme muset s jeho (nikdy nerealizovaným) epitafem povzdechnout:
Já jsem vám to říkal! Vy zatracení blázni...
Pravdou zůstává, že dodnes světoznámý autor byl člověk rozporuplný, svárlivý až malicherný, nijak zvlášť dobrý manžel a celoživotní milovník nezávislých žen. Horlivý zastánce něčeho, co dnes nazýváme sociálně-vědecké utopie, zapřisáhlý vegetarián chvíli koketující s fabiánstvím, chvíli se socialismem (známé jsou jeho cesty do tehdejšího Sovětského svazu), který však skončil jako přesvědčený antimarxista. Jako předseda PEN klubu (1933–1936) získal uznání nejen za své práce v žánru science-fiction, ale i jako autor sociálně kritických románů.
Jeho názory jsou sice pro mnohé kontroverzní dodnes, nicméně nikdo nemůže popřít fakt, že ve svých románech i povídkách, které se dočkaly mnoha adaptací (nejznámější je Stroj času a Válka světů), předložil vize budoucího světa, které se třeba mohou i naplnit.
Stejně jako se stal realitou např. tank, jehož popis se objevil poprvé v jeho díle, anebo syntetické diamanty, jejichž tvorbu předpověděl stejně jako možnost využití bojových letounů a kobercových náletů. A v neposlední řadě i bezdrátový přenos pohyblivého obrazu, který tolik změnil nám známý svět. Wells o něm píše už v roce 1897, kdy byla vydána povídka Podivuhodný případ Davidsových očí, ač reálně se tento přenos poprvé uskutečnil až v roce 1926.
Pořad Setkání s literaturou poslouchejte vždy v sobotu od 18:04 ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc. Následně po dobu čtyř týdnů zde na webu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.