Historie našich cest sahá do doby bronzové. Pevné kamenné silnice se začaly budovat až za vlády Marie Terezie

Archeologické nálezy potvrzují, že přes naše území proudily karavany, vozící vzácné komodity, dokonce i zlato. K dispozici měly jen vyšlapané stezky, někde doplněné dřevěnými hatěmi.

Za vlády Přemyslovců se obchodní síť rozrůstá a vznikají takzvané „zemské stezky“. Ve 14. století se Karel IV. staral o opravy cest a zavedl strážná místa proti loupežníkům. První „skutečnou“ silnicí byla trasa z Prahy do Vídně. Obchodníci se ale často snažili vytyčené trasy obejít, protože se jim nechtělo platit mýto, a zůstávaly po nich jen vyšlapané pruhy země.

Husitské války stav komunikací ještě zhoršily. S 16. stoletím přicházejí nová opatření proti loupežníkům, například kácení lesů kolem hlavních cest. A do této doby také spadá počátek mapování silnic.

Průkopníkem kartografie byl německý astronom, geodet a fyzik Erhard Etzlaub. Jeho mapy měly usnadnit poutníkům cestu do Říma. První českou mapu vytiskl Mikuláš Klaudyán v roce 1518.

Pevné kamenné silnice se začaly budovat až v 18. století za vlády Marie Terezie podle rakouské metody – s vrstvou lomového kamene a štěrku. Říkalo se jim Císařské silnice a můžeme říci, že dodnes tvoří páteř naší silniční sítě.