Historie Šumvaldu sahá až do 13. století. Na jeho území leží starý rybník i cenná boží muka
Roku 1280 se kraj Šumvaldu zmiňuje jako Čisté Slémě, což znamenalo trám ve hřbetu střechy, přeneseně horský hřbet.
V němčině byl kraj pojmenován „Krásný les“, tedy Schönwald, v latině se nazývá Pulchra Silva. Roku 1287 je zmíněn první zdejší panovník Oneš z Čistého Slemene neboli ze Šumvaldu, komoří olomouckého zemského soudu. Panství tvořily vsi Šumvald, část Moravské Libiny – Stránka, Břevenec, Plinkout, Mirotínek, část Rudy, Rabštýn, zaniklé vsi Tenčín a Marková. V pozdější době patřilo pod hrad Úsov a také Liechtenštejnům.
Velký rybník na okraji katastru, který dnes zabírá plochu přes 60 hektarů, byl zmíněn v zemských deskách v roce 1569. Několikrát byl rušen a obnovován. Další rybníky jsou tu připomínané už v roce 1492.
Za silnicí vedoucí k obci od Uničova stojí, stejně jako na dalších třech příjezdových cestách, čtyřboká boží muka z přelomu 18. a 19. století, která jsou chráněna jako nemovitá kulturní památka. Ve výklencích kdysi stávaly sochy světců. Když se rozhlédneme kolem, vidíme přes úrodná pole kopce Nízkého i Hrubého Jeseníku. Dohlédneme odtud až k vrcholu slavné křížové cesty u Rudy nad Moravou.
Přestože byl Šumvald obklopen německy mluvícím obyvatelstvem, zůstával vždy spolu s Troubelicemi českou, respektive hanáckou vesnicí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka