Hned dvě netradiční kaple zdobí Vacanovice u Tršic

kaple sv. Praxedy z roku 1771|foto:Miroslav Kobza,Český rozhlas

Tršická pahorkatina je příjemné místo pro výlety na kole. Kopce zde jsou sice také, nicméně nijak prudké a vysoké. Celá oblast je protkána spoustou silniček a cest, které jsou rájem všech vyznavačů aktivního pohybu. Cyklotrasa číslo 5 vedoucí z Velké Bystřice do Přerova křižuje několik obcí a mezi nimi i Vacanovice.

Přímo v tomto směru cesty narazí milovník památek na hřbitov. Na tom by nebylo nic divného, jenže hřbitov ve Vacanovicích je unikátní už na první pohled. Naproti hlavní bráně stojí ve funkcionalistickém slohu postavená betlémská hřbitovní kaple. Stavba pochází z roku 1930 a přiléhá k ní kolumbárium postavené tentokrát ve slohu neoklasicistním. Kaple byla postavena ze sbírky mezi obyvateli obce, její autor však není znám. V kolumbáriu byla v roce 1947 uložena urna s ostatky ThDr. Rostislava Stejskala, druhého moravského biskupa církve Československé husitské v období 1925-1946 a rodáka z nedalekých Hostkovic. V roce 1971 však byla urna převezena do olomouckého Husova sboru.

Socha Panny Marie z počátku padesátých let minulého století stojí naproti hřbitovu|foto:Miroslav Kobza,Český rozhlas

Pokračuje-li cyklista dále do vesnice, dorazí na elipsovitou náves. Uprostřed ní se nachází další památka vesnice, kaple sv. Praxedy z roku 1771. Malá barokní stavba je pozoruhodná svým zasvěcením. Sv. Praxeda byla římská křesťanka, která pečovala o vězněné a organizovala pohřby umučených souvěrců. Nad jejím hrobem v římských katakombách vyrostla bazilika. U nás je její jméno málo známé a zdejší kaple je opravdu unikátní. Uvnitř kaple se nachází hodnotná freska.

Sakrální památky pak najdeme i na výpadovkách z obce. Socha Panny Marie z počátku padesátých let minulého století stojí naproti hřbitovu. Monumentální kříž z roku 1846 pak při cestě do Tršic a torzo jakési plastiky stojí u nároží domu při výpadovce k Hostkovicím. Architektura místních domů je zajímavá. Kromě starých statků a hanáckých domků zde najdeme i stavby inspirované městským prostředím I. republiky.

Socha u kaple|foto:Miroslav Kobza,Český rozhlas

Přitom historie Vacanovic je poměrně letitá. Někteří badatelé uvádějí, že se jedná o osadu staroslovanskou, která zde přetrvala z dob prehistorických. V roce 1351 je obec uváděna jako majetek kněze Františka Křišťana, rektora kostela v Hradci u Opavy, který se stal osobním kaplanem markraběte Jana Jindřicha, bratra krále Karla IV. Obec se však po krátkém čase do majetku markrabat vrací a vytrvá zde po celé 15. století. V roce 1532 daroval Ferdinand I. Vacanovice a Lipňany českému místokancléři Jiřímu Žabkovi z Limberka. Tak byly obě obce přičleněny k panství tršickému. To se roku 1568 dostává do vlastnictví olomouckému biskupovi Vilému Prusinovskému, který záhy celý statek věnoval olomoucké kapitule. V jejím držení pak obec byla až do konce patrimoniální správy.

Kříž u cesty ve Vacanovicích|foto:Miroslav Kobza,Český rozhlas

Po vzniku okresů přináležela vesnice nejprve k Lipníku nad Bečvou, od roku 1877 k Olomouci. Podle dobových zpráv to byla zemědělská vesnice, na svou dobu poměrně bohatá. Nejvíce obyvatel, 202 ze žilo v roce 1910, jinak počet obyvatel nedosahoval ani dvou set trvale bydlících osob. Kromě statků zde ve 20. století existovala také menší strojnická firma a mlékárna. V 19. Století si místní rolníci postavili svépomocí i hospodu, která však byla zrušena a zbourána v sedmdesátých letech.

Zajímavé je, že do školy chodily děti z Vacanovic od roku 1888 do Lipňan, kde byla vystavěna společnými silami obou obcí nová školní budova na okraji vesnice.