Hořická „šutrárna“ slaví své 140. narozeniny. Škola napůl umělecká a napůl technická a průmyslová

O tom všem si povídáme s ředitelem Střední uměleckoprůmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích Petrem Malým, který je naším hostem.

Petr Malý ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Představte nám školu, kterou vedete od roku 2018.
Střední uměleckoprůmyslová škola v Hořicích je institucí s velkými tradicemi. Byla zakládána za Rakouska-Uherska v roce 1884. Ostatně letos slavíme 140 let výročí a oslavy začnou už teď v dubnu a potrvají až do podzimu. Rád bych posluchače pozval. Ale středobodem školy byl od začátku jejího založení kámen. Byla založena jako sochařská řemeslná škola pro kameníky, kteří pracovali v tehdejších lomech na Chlumu nad Hořicemi. Ta tradice zůstala stejná, přes všechny peripetie a vývoj školy, jsme opět dnes škola z poloviny umělecká a z poloviny, řekněme, technická a průmyslová.

Jsme jediná škola v republice nabízející obory s báňskou tématikou. Chceme stavět dálnice, máme ale problém se zajištěním základní suroviny.
Petr Malý, ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích

Pojďme představit vaše studijní obory.
Ty umělecké obory jsou samozřejmě viditelnější a jsou i takové hezčí z pohledu výsledků snah studentů. Máme tam samozřejmě obor sochařství, který se zabývá uměleckým ztvárněním. Mimochodem, jsme v tomto oboru také poměrně ojedinělí, protože v podobném smyslu výuky, to znamená kompletním zpracováním kamenné sochy od začátku až po konec, oním řemeslným ztvárněním, se mnoho škol v republice nezabývá.

Čtěte také

„Šutrárna“ v Hořicích plní sny umělecky nadaných dětí. V rodinné atmosféře se rodí sochaři i malíři

Je tady asi pět škol, které vyučují podobný směr, z toho zhruba tři to dělají podobně jako my. Ale asi ne tak důsledně. Pak tam máme obor užitá malba, asi náš nejúspěšnější a nejnaplněnější obor, kde je každoročně velký přetlak studentů. V celé republice je 13 škol, se kterými se potkáváme, jsou to naši konkurenti, přesto je o tento obor sedmkrát větší zájem, než naše kapacita. A potom obor Restaurování, konzervování kamene, který se zabývá opravováním památek a jejich stavební sanací.

Tak to jsou umělecké obory. Aby ale mohl sochař pracovat, potřebuje, aby mu ten kámen někdo vylámal ze skály. A to vy na škole také vyučujete.
Je to tak. Ovšem je to trošku stigma dnešní doby, když o někom řeknete, že je horník nebo že pracuje v lomu. Je to pomalu, nechci říct urážka, ale má to určitě bohužel takový pejorativní význam.

Mám velmi dobrý pocit, že zájem o technické obory stoupá. A jsou to lidé, kteří pak v tomto oboru zůstávají. To považuji za úspěch.
Petr Malý, ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích

Přitom je to důležitá a náročná práce.
Bohužel s omezováním těžby uhlí v naší republice ona těžební činnost získala takový nádech, přesto, že ty suroviny potřebujeme. Bez nich se ani sochař k tomu materiálu nedostane a vše dovážet ze zahraničí také nejde. A není to jen záležitost ušlechtilého kamene, tedy toho dekorativního, ale je to věc i stavebního kamene. Dnes je velký problém se stavebním materiálem typu obyčejný a drcený kámen do staveb. Chceme stavět dálnice a vysokorychlostní tratě, ale máme problém se zajištěním základní suroviny, kvalitního kamene.

Opravdu jste jediná škola v republice, která nabízí obory s báňskou tématikou?
Ano. Já na to upozorňuji od Ministerstva školství, přes Ministerstvo průmyslu a obchodu a různé odborné svazy, Těžební unie, Silikátový svaz a podobně, již delší dobu. Ostatně už i můj předchůdce v ředitelském křesle to dělal. V dnešní době jsme jediná škola, která vyučuje jediný obor ve skupině 21 oborů, Hornictví, který se zabývá těžbou, vyhledáváním a zpracováním suroviny jako takové. Máme tady samozřejmě obory stavebnictví, které pokračují potom v práci se stavebním materiálem, ale ten začátek je doopravdy jen na naší škole.

Čtěte také

Hořický hřbitovní portál je kamenný unikát, jaký byste jinde v českých zemích hledali jen stěží

Jaký je zájem o tyto technické obory ve vaší škole?
Zlepšuje se. Doopravdy z toho mám velmi dobrý pocit, že po dobu mého šestiletého snažení je vidět jistý posun. Je to samozřejmě dané i současnou populační vlnou, ale já zevnitř školy mohu porovnávat ty zájemce. Tedy není to jen o tom, "nikam jsem se nedostal, jdu na technickou školu jakéhokoliv ražení". Jsou to doopravdy lidé, kteří potom v tomto oboru zůstávají. Takže to považuji za úspěch.

Pojďme představit třeba obor Geotechnika. Co se tam učí?
Název Geotechnika je trošku takový zavádějící a nicneříkající, ale lepší jsme ani po dlouhých desetiletích nenašli. Je to obor, který se zabývá báňskou problematikou. To znamená vyhledávání, těžba, zpracování, úpravnictví surovin, ať už v ušlechtilém, nebo v drceném kamenivu. Tedy je to obor, který nám zaručuje hledání a zpracování surovin, které potřebujeme potom dál, ať už v umění, nebo ve stavebnictví.

Absolvent má být přizpůsobivý, má zvládat nové technologie a být tvořivý. A já k tomu přidávám, že by měl znát i trochu řemesla.
Petr Malý, ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích

Dále je to ještě jeden obor, Stavebnictví.
Dva roky máme teď nový obor, který spadá do kategorie Stavebnictví, a to je Architektura a stavitelství kamene. Ten nám tam dělá takovou logickou vazbu mezi čistě průmyslovou, těžařskou problematikou kamene a výtvarným uměním, sochařstvím například. Tento obor se zabývá obecně architekturou především ve spojení s kamenem.

Čtěte také

Nejmodernější scanner na světě najdete, možná překvapivě, na kamenické škole v Hořicích

Napadá mne, dá se i v těch technických oborech nějakým způsobem uplatnit umělecký pohled na svět nebo nějaká kreativita?
To záleží samozřejmě na definici oné kreativity. Vidět to, co nevidí ostatní, najít nová řešení, která zatím na trhu nejsou, a realizovat je. Nápady bez realizace nic neznamenají. A to platí v každém oboru. Samozřejmě, pokud k tomu přidáme talent a spojení umění pracovat s materiály, tak je to úplně ideální.

Jaké jsou vaše učební metody? S čím studenti přijdou do styku? Vím, že v tomto směru jste na tom hodně dobře a jdete s dobou. Máte ve škole i roboty, 3D modely atd.
Snažíme se ve škole nabídnout žákům a absolventům pestrou škálu nástrojů, se kterými se pak mohou setkat v běžném životě. A je na nich, ať si vyberou, co pak ve svém pracovním profilu a zařazení v životě budou potřebovat. Speciálně je to nejen obor Geotechnika, na co se profilujeme, je to 3D zpracování a odskenování, umíme s tím potom dál pracovat ve zpracování dat a připravit ať už 3D tisk, nebo 3D modelaci. V rámci restaurování doplnit chybějící části, v rámci sochařství udělat repliku sochy a v rámci techniky například díky zaměření povrchu dronem třeba spočítat kubaturu odtěžené části lomu.

Čtěte také

Zachráněné sochy z cyklu Osm výtvarníků v osmi stoletích zdobí atrium Městského muzea v Hořicích

Dokážu si představit, že tohle všechno musí vaše studenty hodně bavit.
Ano. A potom se z toho i odvíjí jejich další postup v profesním životě, kdy mnozí nejdou cestou oné baňařiny, ale věnují se třeba i programování 3D her. Také jsme měli takového absolventa.

Jsme v období přijímacích zkoušek na střední školy, jak to vypadá obecně se zájmem o hořickou šutrárnu? To je vás hezký lidový název.
Myslím, že si nemůžeme stěžovat, jsme spokojeni. Věřím, že i v příštích letech bude škola zaplněna bez problémů. Vím, že dnes je trošku tlak na posílení té všeobecné části ve školách, slyším mnohé řeči o tom, že absolvent, kterého firmy potřebují, má být adaptabilní a přizpůsobivý, má zvládat nové digitální technologie, má být tvořivý. A já k tomu přidávám, bylo by dobré, kdyby také znal trochu řemesla, aby si sáhnul na podstatu toho bytí, nikoliv jen na teoretično.

Říkal jste, že slavíte 140. výročí školy v tomto roce. Pojďte nás tedy pozvat na nějaké akce?
140 let výročí naší školy jsme pojali v trošku rozšířenější podobě než klasické, řekněme, dvouleté cykly setkávání se s našimi absolventy. Chtěl bych vás pozvat na výstavu, která je přímo věnovaná vývoji během 140 let v části umělecké, v Galerii plastik v Hořicích. Ta začíná koncem dubna a pokračuje až do měsíce července. Dále při příležitosti Mezinárodního dne sochařů 26., 27. pořádáme prohlídky školy i bližšího okolí města Hořic. Začátkem května od 7. do 10. pořádáme celostátní kolo geologické olympiády základních a středních škol, které je zaměřené na těžené průmyslové suroviny. A potom máme začátkem září výstavu v hradecké vědecké knihovně, kde vystavujeme současná díla, ať už z maturitních nebo klauzurních prací.

8 fotografií

Naším hostem byl ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích Petr Malý. Moc děkuji za rozhovor, ať se škole daří minimálně i v dalších 140 letech.