Horko a sucho se podepsalo na divokých zvířatech. V záchranných stanicích jich končí více než dřív

30. říjen 2018
Malý ježek

Zvířata ve volné přírodě jsou letos na podzim častěji podvyživená, slabá a dezorientovaná. Podle zoologů na tom mají svůj podíl letní teplotní extrémy a dlouhodobé sucho. Mnohem více zvířat proto teď končí v záchranných stanicích.

kupky sena malého zraněného ježka. „Je to mládě. Tenhle k nám přišel po úraze, krvácení z nozder. Letos byli opravdu malincí, mláďata kolem 150 gramů. Byla tam prokázána úmrtí matek a bylo toho extrémně moc,“ komentuje.

Čím si vysvětluje nárůst počtu raněných zvířat nebo opuštěných mláďat? „Možná je to i tím hrozným suchem v létě, dlouhým horkem. Bylo málo potravy, málo hmyzu. Jsou hubenější, slabší. Jde to na nich vidět, jsou takoví apatičtí,“ popisuje Maixnerová.

Její slova potvrzuje i zoolog Jiří Šafář: „Zcela jistě to má významný vliv třeba na obojživelníky. Na mnoha místech nedostatek vody způsobil, že se ty lokální populace vůbec nerozmnožily. U jiných živočichů se to může druhotně projevit tím, že nenarostlo tolik potravy.“

Podle něj jsou volně žijící zvířata po vysilujícím létě náchylnější k úhynu a nepřímo i ke zraněním. „Musí vyhledávat nové potravní zdroje při migracích, které jsou vedeny třeba přes frekventované komunikace, přes které předtím chodit nemusely, ale teď musí, protože zdroj vody nebo potravy je za tou silnicí. Může tak docházet k častějším kolizím,“ říká Šafář.

A dodává, že volně žijícím zvířatům můžou lidé pomoci jednoduše tak, že jim na svých zahradách nechají například misku s vodou nebo krmením.