Horní Město se chlubí hornickou historií i pozoruhodným renesančním kostelem

Horní město se rozkládá, svým více než katastrem o rozloze více než 3000 hektarů, na nejvyšších náhorních plošinách Nízkého Jeseníku nad Rýmařovem. Na území dnešního města se už se dříve nacházely doly na stříbro. Od roku 1398 zde máme zprávy o osadě Hankštejn. Samotné město pak bylo založeno v roce 1580 za císaře Rudolfa II. jako svobodné královské horní město, které převzalo tradici dolování od původní osady. Hankštejn začal upadat a lidé se začali spíše věnovat zemědělství.

Těžba v okolí Horního Města probíhala až do poloviny minulého století, ale výtěžnost dolů byla vždy na hranici rentability. Zlaté žíly byly už vybrány a zůstaly jen barevné kovy. V roce 1955 se znovu objevila snaha o obnovu dolování. Průzkum zde probíhal až do roku 1969. Těžba i průzkumy však byly velmi nákladné a tak poslední vozík vyfáral 30. září roku 1970.

Zbytky původních měšťanských domů|foto: Miroslav Kobza

Ve městě je několik zastavení naučné stezky o dolování na Hornoměstsku. Někde jsou k vidění pozůstatky důlních zařízení, jinde jejich repliky. Například replika žentouru na náměstí, nedaleko obecního úřadu. Žentour kdysi sloužil k vytahování vytěženého materiálu z dolu, popřípadě i k dopravě samotných horníků. Poháněli jej sami horníci, případně tažná zvířata.

Dominantou obce je kostel sv. Maří Magdaleny z roku 1611. 9. září 1659, udeřil do kostela blesk, takže vyhořela střecha, ale chrám byl opraven již o rok později. Pískovcový portál popisující tuto událost byl nad vchod zasazen v roce 1702.

Kostel se může pochlubit také malířskou výzdobou. Hlavní oltářní obraz je dílem Jana Kryštofa Handkeho. Zvláštností kostela jsou dva dřevěné chóry nad sebou, protažené

do lodi až k bočním oltářům. Oba jsou zdobené ornamenty a malbami jinak neznámého malíře Weintritta. Kromě biblických motivů zde najdeme i dobový výjev s malbou dolování či zástup věřících s duchovním v čele a hornoměstským kostelem v pozadí.

K původní renesanční lodi byla na pravé straně presbytáře roku 1741 přistavěna kaple sv. Anny. Byla vytvořena v podobě rotundy se třemi oltáři a kopulí, kterou v roce 1746 vyzdobil uničovský malíř Ignác Oderlický unikátní freskou. Kolem kostela býval kdysi hřbitov, později bylo ale kvůli poddolování nejbližšího okolí chrámu pohřbívání zakázáno a na místě zůstal jen kříž.

Kousek od kostela najdeme nově opravenou hasičskou zbrojnici s věží a dále, podél hlavní cesty se zachovalo několik historických měšťanských domů se štíty obrácenými do ulice. Jsou důkazem někdejšího bohatství zdejších obyvatel. Naopak přírodní zajímavosti samotného Horního Města dokládá chráněný strom – tis červený. Najdeme jej ve vnitrobloku za těmito měšťanskými domy.

Také okolí Horního Města však stojí za vidění. Nedaleko odsud se nacházejí proslulé Rešovské vodopády, nejvyšší vodní stupeň v Nízkém Jeseníku. Nedaleko osady Skály jsou k vidění stopy starých šachet a na hřebeni nad městem se pak rozkládá pozoruhodný skalní útvar, nazývaný kamenná sfinga.