Horní Sukolom se jako jedna z mála obcí po roce 1918 stala většinově českou enklávou

14. listopad 2019

Horní Sukolom je menší vesnice v nejsevernější části Hornomoravského úvalu na Uničovsku. Patří k oněm obcím ležícím v rovině nedaleko říčky Oslavy v nadmořské výšce kolem 250 metrů. Přesto sem často fouká z hor Nízkého Jeseníku, a tak podnebí zde je občas vrtkavé.

Už odpradávna byl tento kraj osídlený. Nejstarší nálezy lidské přítomnosti archeologové datovali až do období neolitu, kdy se zde pohybovaly četná společenství našich předků a stavěli si zde své osady.

Historicky však obec až tak stará není. Objevuje se v dokumentech na počátku 14. století. V roce 1318 se podle obce psal jistý František ze Sukolomě.

Na počátku byla obec pravděpodobně ve správě drobných zemanů, kteří si majetek předávali dědictvím či prodejem. V roce 1326 se tak v listinách objevuje Viktor a Oneš ze Sukolomě a následně k roku  1352 máme zprávu o jistém Dětochovi, který se po Sukolomi rovněž psal.

Základní kámen kaple z roku 1869

Právě Dětoch ze Sukolomě v roce 1368 prodal obec i s tvrzí, která je v listinách doslovně uváděna Bohušovi ze Slavoňova. Jeho potomci drželi nejen Horní Sukolom, ale ještě několik dalších obcí v okolí. Zda v obci přímo sídlili, však není zcela jednoznačné.

V roce 1437 držel obce Jan ze Šumvaldu, po něm pánové ze Zvole, a od roku 1504 pak pánové z Miličína. Střídání majitelů pokračovalo až do bitvy na Bílé Hoře. V té době měl obec v držení evangelík Jiří Malaška. Kromě kostelní kolatury mu byl statek kupodivu ponechán i po velkých konfiskacích. Následně jej však prodal katolíkovi Janu Kavánimu z Bujery a jeho manželce Anně roz. Pavlovské z Pavlovic. Ti jej brzy potom prodali Řádu německých rytířů. Od 30. let 17. století je pak obec až do konce patrimoniální správy součástí sovineckého panství.

Hasičská zbrojnice

V dějinách obce se kromě jména Horní Sukolom objevuje ještě pojmenování Moravská Sukolom a také německé jméno Aichen. Zatímco u českého pojmenování se odborníci domnívají, že by mohlo být pozůstatkem osobního jména zakladatele osady, u německého jména vychází spíše z porostu dubu, německy eiche.

V roce 1869 byla ve vesnici postavena kaple sv. Jana Nepomuckého. Společná škola pro Dolní a Horní Sukolom působila už od počátku 19. století. Po roce 1848 se vesnice stala moderní zemědělskou obcí. Někdejší panský dvůr byl držitelem většiny pozemků, přesto se místní rolníci rozhodli v roce 1930 postavit pekárnu a o dva roky později i družstevní lihovar. Po roce 1918 v Horní Sukolomi převážil počet obyvatel hlásících se k české národnosti nad Němci.

Statek s lihovarem

Stalo se tak i díky příchodu českých kolonistů počátkem roku 1926 na rozparcelovaný velkostatek řádu Německých rytířů v Horní Sukolomi. V bývalém panském dvoře byla brzy otevřena i provizorní česká, protože původní němečtí obyvatelé odmítli její umístění do budovy s německou jednotřídkou. Stát pomohl a  15. března 1927 byla slavnostně otevřena zbrusu nová česká školní budova. Ta brzy čítala víc žáků než německá jednotřídka. Už v roce 1928 byla u školy zřízena i mateřská školka, která zanikla pro nedostatek žáků až roku 1998.

Česká škola v Horní Sukolomi byla dokončena v roce 1927

Obec byla od roku 1960 spojená s Novou Dědinou. K roku 1975 pak byly obě vesnice společně přidruženy k Uničovu, jehož součástí jsou dodnes. Kromě zmíněné kaple najdeme v Horní Sukolomi ještě několik drobných památek a mezi nimi i pozoruhodnou barokní sloupovou plastiku sv. Anny Samotřetí datovanou do roku 1747.

Socha sv. Anny z roku 1747
autor: kbz