Hory mi pomáhají rozšiřovat si obzor. Za to jsem jim vděčný, říká badatel, spisovatel a pramenář Lukáš Abt

Knihy, které se dotýkají oblasti Jesenicka a Rychlebských hor, píše Lukáš Abt metodou, která by se dala označit jako populárně-vědecká. „Chci, aby moje knihy měly přesah, ale zároveň aby neztratily hloubku, tedy aby nebyly povrchní. Takže některé texty jsou tam častokrát dost objevné,“ vysvětluje Abt.

Třetina výtěžku z knih pak putuje zpět do míst, o kterých píše. „Většinou jsou to drobnosti, jako obnova některých pramenů nebo stezek. Všechno se snaží držet místních materiálů, aby to bylo snadno zbouratelné, když by bylo potřeba,“ říká.

Chci, aby moje knihy měly přesah, ale zároveň aby neztratily hloubku, tedy aby nebyly povrchní.
Lukáš Abt

Hory Lukáš Abt miluje každým coulem. „V podstatě vše, co jsem se naučil, pochází z prostoru hor. Snažím se to využívat i v občanském životě. Vděčím horám za to, že mi pomáhají rozšiřovat si obzor,“ uvádí.

Kromě toho, že o nich píše a hledá v nich ztracené prameny, po nich i rád lozí. A mimo jiné i s fenoménem nejen českého, ale i světového lezectví Adamem Ondrou. „Měl jsem dokonce tu čest ho nejenom jistit, ale být i u některých z jeho zásadních přelezů,“ těší ho.

Oddávající Adama Ondry

A nejen u zásadních přelezů, ale i důležitých životních okamžiků. V roce 2021 ho v Itálii i oddával. „Tam to jde, v Česku by to nešlo. Každopádně napsat svatební řeč mi v jednu chvíli přišlo náročnější, než napsat knihu,“ usmívá se.

Narodil se pod Tatrami, jak se dostal do jesenického regionu? Co zjistil o Vincenzi Priessnitzovi? Poslechněte si kompletní rozhovor.