Houbařská sezóna na Šumpersku: Růst hub utnula vedra, poslední deště ale dávají naději
Houbaření patří mezi nejrozšířenější vášně i v našem kraji. Jak prozatimní letošní sezónu vidí mykoložka Tereza Tejklová, jsme se na šumperské výstavě hub poptali.
Podle ní patří sezóna mezi nejslabší, jaké na Šumpersku pamatuje. „Měli jsme tu periodu na začátku prázdnin, kdy byly výrazné srážky a vypadalo to, že sezona bude pěkně nastartovaná, ale pak přišla vedra, která růst hub utnula,“ uvedla na šumperské výstavě hub.
Přesto se najdou druhy, které sucho zvládají. „Pokud hledáte houbu, které nevadí teplo a sucho, ideálním příkladem je kozák habrový. Roste i v největším suchu. Pravda je, že bývá často červivý, ale dá se jich nasbírat celý košík,“ poradila Tejklová.
Pokud hledáte houbu, které nevadí teplo a sucho, ideálním příkladem je kozák habrový.
Tereza Tejklová, mykoložka
Naději houbařům dávají i poslední deště. „Pokud jde o bedle, stačí týden po dešti. Klasickým hřibařům se vyplatí počkat dva až tři týdny. V lesích je zalito, místy až hodně mokro, takže v horizontu deseti dnů půjde vyrazit na houby s košíkem,“ popsala mykoložka. Upozornila však, že situaci mohou rychle zhatit vysoké teploty a vítr.
A s jakým cílem sama chodí do lesa? „V devadesáti procentech mi jde o muzejní preparáty. Čas od času ale vyrazím i s košíkem na houby na jídlo,“ říká s úsměvem. Letos si zatím pochutnala jen na houbových karbanátcích ze zmražených zásob, ale doufá, že i letos bude čím mrazák doplnit.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.