Houbařská sezóna na Šumpersku: Růst hub utnula vedra, poslední deště ale dávají naději
Houbaření patří mezi nejrozšířenější vášně i v našem kraji. Jak prozatimní letošní sezónu vidí mykoložka Tereza Tejklová, jsme se na šumperské výstavě hub poptali.
Podle ní patří sezóna mezi nejslabší, jaké na Šumpersku pamatuje. „Měli jsme tu periodu na začátku prázdnin, kdy byly výrazné srážky a vypadalo to, že sezona bude pěkně nastartovaná, ale pak přišla vedra, která růst hub utnula,“ uvedla na šumperské výstavě hub.
Přesto se najdou druhy, které sucho zvládají. „Pokud hledáte houbu, které nevadí teplo a sucho, ideálním příkladem je kozák habrový. Roste i v největším suchu. Pravda je, že bývá často červivý, ale dá se jich nasbírat celý košík,“ poradila Tejklová.
Pokud hledáte houbu, které nevadí teplo a sucho, ideálním příkladem je kozák habrový.
Tereza Tejklová, mykoložka
Naději houbařům dávají i poslední deště. „Pokud jde o bedle, stačí týden po dešti. Klasickým hřibařům se vyplatí počkat dva až tři týdny. V lesích je zalito, místy až hodně mokro, takže v horizontu deseti dnů půjde vyrazit na houby s košíkem,“ popsala mykoložka. Upozornila však, že situaci mohou rychle zhatit vysoké teploty a vítr.
A s jakým cílem sama chodí do lesa? „V devadesáti procentech mi jde o muzejní preparáty. Čas od času ale vyrazím i s košíkem na houby na jídlo,“ říká s úsměvem. Letos si zatím pochutnala jen na houbových karbanátcích ze zmražených zásob, ale doufá, že i letos bude čím mrazák doplnit.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
