Hrad Karlštejn na Berounsku ukrývá i tajné schodiště vedoucí do ložnice Karla IV.

Hrad Karlštejn
Hrad Karlštejn

Hrad Karlštejn na Berounsku je symbolem nejslavnější epochy české historie, doby, kdy český panovník určoval dějiny Evropy a Praha se stala metropolí Svaté říše římské. Karel IV. založil Karlštejn roku 1348. V tomto roce se stal římským císařem, založil Karlovu Univerzitu a vydal zakládací listinu Nového města pražského.

Karlštejn budoval celkem 17 let jako nedobytnou pevnost, která měla chránit korunovační klenoty Svaté říše římské. Strategickým místem pro bezpečnost byla 60 metrů vysoká Velká věž. Říšský poklad umístil právě sem, do polodrahokamy a zlatem vyzdobené kaple sv. Kříže, která sloužila jako pokladnice. Dodnes si tu můžete prohlédnout jedinečnou původní nástěnnou výzdobu ze 14. století – soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika.

Karel IV. přivezl korunovační klenoty Svaté říše římské na Karlštejn v roce 1358, ale už od roku 1355 na hradě pobýval a osobně dohlížel na dostavbu i výzdobu interiérů. Při stavbě Karlštejna využil zkušenosti ze svých pobytů v západní Evropě a v Itálii, ale také svůj smysl pro praktičnost.

Mistr Theodorik: Karel IV. Římský císař, český, lombardský a arelatský král, hrabě lucemburský, markrabě moravský

Návštěvníci tak dnes mohou obdivovat nejen velkolepost hradu, ale i důmyslnost, s jakou tento panovník koncipoval obytné i reprezentativní místnosti. Karlštejn byl totiž nejen symbolem jeho moci a místem, kde vedl významná státnická jednání, ale také místem, které měl upřímně rád a kde samozřejmě prožíval i svůj soukromý život.

Karlova ložnice byla rohovou místností v těsném sousedství děkanství. Pouze několik kroků od svého lože měl ve vedlejší audienční síni vyřezávaný císařský trůn, kde vedl významná státnická jednání. Ložnice byla také místem, kde se Karel IV. modlil a odkud mohl důmyslným schodištěm navštívit svou manželku Elišku Pomořanskou.

https://www.hrad-karlstejn.cz/cs