Hradecký rybník pod Spanilou věží tovačovského zámku je místem pro relaxaci i poznávání přírody
Dominantou města Tovačova na Přerovsku v Olomouckém kraji je štíhlá Spanilá věž zdejšího zámku. Je z ní pěkný výhled až ke kopcům lemujícím Hanou. A také na vodní plochy, které Tovačov obklopují. Rybníky tu založili před staletími místní zámečtí páni. Ten největší se jmenuje Hradecký.
S budováním rybníků tu začali už první šlechtici sídlící na zámku v Tovačově, Cimburkové. Po nich pak pokračovali Pernštejové. Khüenburgové je v 18. století zase vysušili a přeměnili na úrodná pole. K jejich znovuobnovení došlo při těžbě štěrku v polovině 20. století.
„Rybníky v Tovačově byly zakládány už za Jana z Cimburka, který dostal povolení od krále Jiřího z Poděbrad v roce 1464 a prakticky ty rybníky tady existovaly až do 18. století. Za Khüenburgů se začaly vysoušet. I ten Hradecký rybník byl v roce 1793 vysušený a obnovený byl až v 50. letech 20. století,“ říká kastelánka tovačovského zámku Květa Zajícová.
Tovačovským rybníkům se říká Hradecký, Kolečko, Křenovský a Náklo. Hradecký je největší a je rozdělený hrázemi na čtyři části. Po těch se mohou návštěvníci procházet nebo i jezdit na kole. V okolí jsou pak další vodní plochy čtyř tovačovských jezer, mezi nimi Anínské, Skašovské a Troubecké. Severnímu jezeru, které slouží jako vodárna, místní říkají také Donbas. U jezer je možné najít místo k rybaření, někde stále pokračuje těžba štěrku.
Po cyklostezce se od rybníku dostanete k asi šest kilometrů vzdálenému soutoku Bečvy s Moravou. Cyklostezka směrem k Olomouci vede kolem luhů řeky Moravy, když odbočíte, přijedete u Grygova do lesa zvaného Království. Tady roste Král dub starý asi 400 let, pod kterým podle pověsti usnul a snil Václav III.
Ráj nejen vodních ptáků
Na podzim je velkou atrakcí výlov Hradeckého rybníka doplněný rybí hostinou i kolotoči. „Celková plocha Hradeckého rybníka je 155 hektarů. Plus 40 hektarů jsou další rybníky násadové a plůdkové. Za vysokými stromy je další rybník, který má asi 16 hektarů. Co se skladby ryb týká, kapr je tady asi z 90 procent, dalších asi 7 až 8 procent je amur, tolstolobik a v poslední době se nám daří na těch rybnících udržet i candáta, štiku, sumce,“ říká vedoucí Rybářství Tovačov Jiří Zahradníček.
Tovačovské vodní plochy jsou oblíbeným místem ptáků, a tedy i ornitologů. „Za dopoledne jsme tu viděli 65 druhů, včetně vzácných ptáků, kteří právě migrují. Dneska jsme tu měli třeba racky malé, mnoho druhů rybáků: rybáky obecné, černé, velkozobé, dokonce i bahenního. Byl tu čáp černý a je tu i spousta kachen, od zrzohlávek po poláky a čírky,“ říká ornitolog Lukáš Brezniak.
V rákosí u rybníka pak žijí volavky, motáci, bukáčci, spousta druhů rákosníků a pěvců. Okolo roste krásný listnatý les, ve kterém hnízdí lejsci, rehci, slavíci. „Proto je tovačovská soustava tak výjimečná,“ dodává Lukáš Brezniak. K vidění či ke slyšení tu bývá třeba i žluva hajní, ledňáček, husa velká a labutě, kormorán i orel mořský.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
