Hraničné Petrovice prý kdysi tvořily dvě vesnice Petrovice a Hraničná

Je až s podivem, jak dlouho je toto místo vysoko v horách osídleno. Původně prý na místě dnešní obce stávaly dvě osady, Hraničná a Petrovice. Tak tedy alespoň praví historické prameny, které napovídají, že obce byly v jednu sloučeny před rokem 1798. Pravdou je, že v historických pramenech se také říká, že tyto obce stály blízko u sebe a stavebně splynuly v jednu osadu přirozeně, rozšířením zástavby.

Hraniční potok, který je páteřní vodotečí obce, byl zmiňován v listinách již v dávné minulosti. Jako místo kudy vedla hranice jejich dominia jej tehdy do falsa listiny datované konce 14. stol  uvedl písař kláštera Hradisko. Listina měla mnichům pomoci obhájit svůj majetek v rámci sporů s pány ze Šternberka.  

Osada s názvem Hraničná se pak v písemných pramenech objevuje již v roce 1353 a tehdy obec vlastnil jakýsi Racek z Dolan, který ji postoupil Bolkovi z Huzové. Petrovice se pak v listinách objevují teprve až k roku 1364 a tehdy obec patřila ke statku v Domašově, který spravoval biskupský man. Od počátku 15. století jsou obě obce součástí panství se sídlem na hradě Medlice, který tehdy držel rod pánů z Kravař. Od roku 1550 se pak stávají součástí panství šternberského. Zástupcem vrchnosti v obci býval dědičný rychtář, který je zmíněn poprvé v roce 1588.

Největší dominantou obce je bezesporu kostel sv. Petra a Pavla. Ten byl postaven v roce  1768. Zajímavá je informace, že kostel byl postaven na místě staršího kostelíka. O něm nemáme žádné bližší zprávy. Kostel byl původně jen filiální, až v roce 1785 je zde ustaven stálý kaplan.

V obci najdeme také budovu bývalé obecné školy. Ta dnes slouží jako turistická základna pro ubytování. Když už jsme u těch památek, měli bychom určitě zmínit, že kolem obce procházela stará obchodní a vojenská stezka, která mířila od Olomouce na sever k Moravskému Berounu, Bruntálu a dále do Slezska. U ní se nám východně od obce zachovala socha Piety z roku 1870. Nedaleko kostela najdeme malou kapli, jejíž zasvěcení se mi ale vypátrat nepodařilo.

Otevřená krajina hor však způsobuje v zimě i problémy, zejména cesta na Jívovou bývá ve větrných dnech často zavátá sněhem, a přes veškerou snahu ji udržet sjízdnou bývá nadlidský úkol.

Turistická, modře značená trasa vás tudy provede z Domašova k prameni Těšíkovské kyselky a docela zajímavá cesta vede také přes vrchol vyhlídky po polní cestě do Horní Loděnice.

Když se naopak vydáte dolů do údolí řeky Bystřice, narazíte pod Petrovicemi na někdejší Petrovický mlýn a kolem na krásnou krajinu řeky, která zde přirozeně meandruje údolím.