Hřbitovní kaple svaté Rodiny v Odrách vydala nedávno své tajemství. Vzácný deskový malovaný strop

Hřbitovní kaple s vysokou sedlovou střechou, slavnostně vysvěcená v roce 1719, je polozděná podélná jednolodní stavba s trojbokým závěrem a sakristií na severní straně, jejíž zdi doplňuje roubení.

Poslední náročná rekonstrukce proběhla v letech 2015 až 2016 ve znamení nečekaných objevů. A to jak nálezů velkých historických hodnot, tak stavebně technického řešení budovy.  Původní projektová dokumentace doporučovala na základě historického průzkumu obnovit kapli v barokním stylu. Počítalo se s očištěním a obnovením štukové výzdoby průčelí, zachováním původních dřevěných oken v sakristii, odstraněním plochého stropu a otevřením prostoru kaple a krovu.

Překvapením bylo hned na začátku objevení roubené konstrukce, která obepínala jižní a východní stěny kaple. Jedlové, nahrubo otesané trámy byly od počátku stavby zakryty omítkou a neplnily nosnou funkci. Jestli naši předkové přistoupili k nahrazení kamenného zdiva dřevem z úsporných důvodů, nebo zda šlo o záměr budovu tepelně izolovat, zůstává otázkou.

Archeologové zkoumali podlahu i strop

Z dendrologického a mykologického průzkumu vyplynulo, že konstrukce je v havarijním stavu, silně napadena dřevokaznými houbami a dřevokazným hmyzem a bude nutné většinu trámů nahradit novým jedlovým dřevem. Z hlediska památkové péče bylo nutné roubenou konstrukci obnovit a dodržet tak autentičnost stavby a stavebních postupů z doby výstavby kaple. V roubené konstrukci bylo zachováno několik původních trámů.

Při odkrytí vrchní vrstvy podlahy byla také objevena původní podlaha z velkoformátové břidlice. Výkopové práce odhalily pod podlahou náznaky uceleného zdiva, a tak si tato okolnost vyžádala archeologický průzkum a odborné vyhodnocení pracovníků Národního památkového ústavu v Ostravě.

Když byly kvůli archeologickému průzkumu zastaveny výkopové práce, pustili se dělníci do prací souvisejících s krovovou konstrukcí a stropem. Plochý strop měl být stržen tak, aby se pohledově nejvýraznější stala působivá  ramenátová konstrukce kaple. Po stržení rákosové omítky se však k údivu všech na plochém stropě objevily malby.

Přizvaní památkáři doporučili odkrytí celého stropu, které mělo ukázat případný rozsah poškození. Malovaný strop byl ale v překvapivě dobrém stavu, jen na několika místech byla patrná destrukce vlivem zatečení, avšak většina ornamentálních i figurálních výjevů byla dobře patrná.

Hlavními motivy stropních maleb jsou Korunování Panny Marie a Svatá Trojice. Tyto dva biblické výjevy jsou na ploše stropu bohatě lemovány akantovým dekorem vinoucím se po obvodu celé kaple.

Malovaný strop měl být stržen

Existenci historického malovaného stropu dokládá úryvek z knihy Gregora Wolného z roku 1859: „Hřbitov se nachází za tzv. Horním předměstím, u malého kostela zasvěceného Ježíši, Marii a Josefovi, který byl postaven od dobrodinců v roce 1719 a je 9 sáhů dlouhý a 5 sáhů 2 stopy široký. Má pomalovaný prkenný strop a rovněž dřevěný kůr“.

Podle dalších dochovaných dokumentů měl být malovaný strop v roce 1862 stržen a nahrazen novým. Proč k tomu nedošlo, jestli bylo dělníkům krásného stropu líto, anebo si prostě jen chtěli ulehčit práci, se dnes už také nejspíš nedozvíme. Důležité je, že malovaný strop byl nyní pod dohledem odborníků sejmut, po částech převezen do restaurátorské dílny a tam zrestaurován. Dnes již můžeme obnovené malby obdivovat opět přímo v kapli.

Dalším významným nálezem byly barokní malby na původních vnitřních omítkách. Dochovaly se spíše torzálně, zejména dva boční oltáře zasvěcené sv. Floriánovi a sv. Petrovi. Ze zvonice byl rovněž sundán zvon, který byl opraven a vrácen do věžičky. A stejně tak byly v kapli zrekonstruovány i varhany. Díky nim Hřbitovní kaple svaté Rodiny v Odrách slouží dnes jak ke smutečním obřadům, tak i koncertům vážné hudby. Muzeum Oderska zve čas od času zájemce také na komentované prohlídky kaple.