Hrob vojáků z dob napoleonských válek v Dlouhé Loučce je připomínkou lazaretu v místním zámku

10. listopad 2022

Dlouhá Loučka v Olomouckém kraji je jednou z větších obcí na pomezí Hornomoravského úvalu a Nízkého Jeseníku. V obci stojí dnes už velmi zchátralý zámek, který kdysi patřil Řádu německých rytířů. Právě díky nim zde byl zřízen špitál pro raněné vojáky v napoleonských válkách a nedaleko vzniklo také unikátní pohřebiště těch, kterým se válka stala osudnou.

Poprvé zde byl vojenský špitál zřízen po slavné bitvě u Slavkova v roce 1805. Z bojiště sem bylo odvezeno kolem šest set raněných vojáků. Ti zde našli péči, ale někteří bohužel i smrt, když v lazaretu vypukl tyfus. I z toho důvodu bylo nutné zřídit hromadný hrob pro zemřelé pacienty. Z hygienických důvodů byl zvolen mírný svah ve vzdálenosti asi kilometr od zámku na pomezí katastrů Dlouhé Loučky a obce Křivá.

Po vojácích od Slavkova se po v létě roku 1809 stal zámek útočištěm pro raněné z další napoleonské řeže, tentokrát u Wagramu na sever od Vídně. Bohužel i pro mnohé z nich se Dlouhá Loučka stala posledním místem jejich života.

Jak dnes ukazují dostupné archivy, celkem bylo na místě mezi Dlouhou Loučkou a Křivou pohřbeno asi 1230 vojáků různých národností. Dlouho existenci hrobu připomínal jen dřevěný kříž.

Na konci 19. století se i v českých zemích objevily snahy o zřízení veteránských spolků, které měly zvyšovat vlastenectví obyvatelstva. Podobný spolek se chtěl původně postarat o důstojný pomník, který měl utrpení vojáků připomínat. Snahu korunoval příslib tehdejšího velmistra Řádu německých rytířů, arcivévody Eugena, který slíbil, že pomník pořídí.

U pomníku je i posezení

Pravoslavný kříž a nápis v azbuce

O hromadném hrobě v Dlouhé Loučce se dozvěděl také ruský car Mikuláš II. V té době se myslelo, že velká část ze zde pohřbených vojáků jsou Rusové. Proto se car prostřednictvím velvyslanectví do celé akce vložil a nakonec pomník postavila ruská strana.

Od těch dob stojí v malém remízku pod Křivou pravoslavný kříž s nápisy v azbuce. A to i přesto, že se nakonec ukázalo, že ruských vojáků je tu pohřbeno jen něco přes třicet, zatímco zdaleka nejvíc zdejších padlých byli Rakušané, podle jmen prý zejména polské národnosti. Kříž byl odhalen 28. října 1896 a od té doby byl několikrát opravován.

Pravoslavný kříž a nápisy v azbuce dokládají osobnost dárce kříže, kterým byl ruský car Mikuláš II.

Dnes je toto místo navštěvováno turisty a milovníky historie napoleonských válek. Od chátrajícího zámku k němu vede trasa vyznačená šipkami a kromě pomníku zde najdeme i vysvětlující panel. Kromě toho je odtud krásný výhled do kraje a malebná příroda zemědělsky využívané krajiny nejsevernějšího cípu Hornomoravského úvalu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...