Hrubčický zámek sloužil po staletí jako letní byt kapitulních děkanů
Zámecký areál v Hrubčicích se nachází poněkud ukrytý před zraky poutníků běžně projíždějících obcí v nejjižnějším cípu intravilánu obce v těsné blízkosti zdejšího zemědělského areálu. Svými nárožními vížkami vypadá zámek starobyle, byť jeho počátky zdaleka do dob, kdy patřily věže k nutným obranným prvkům panských sídel, rozhodně nespadají.
Ani historie Hrubčic přitom není tak stará, jak by se mohlo zdát. První historická zpráva o existenci obce spadá do roku 1368, kdy byl jejím majitelem Půta z Holštejna, který obec následně přenechal Ješku Kropáčovi z Holštejna. V majetku rodu pánů z Holštejna obec zůstala až do roku 1379.
Půta z Holštejna v Hrubčicích rozhodně nebydlel. Měl k dispozici hrady Náměšť na Hané, Hluboký u Hluboček a hrad Špraněk u Javoříčka. Že by tedy v době vlastnictví obce jím a jeho příbuznými stálo v obci nějaké sídlo, se zdá být nepravděpodobné.
Stejné to patrně bylo po roce 1379, kdy se novým majitelem Hrubčic stává Sulík z Konice, který v té době patrně obýval dům v Předmostí u Přerova. Krátce pak obec drží ještě moravský markrabí Jošt, aby se v roce 1387 Hrubčice dostaly do majetkové držby olomoucké kapituly. Církevní vrchnost zde pak vládla až do roku 1848 a statky kapituly zde byly až do 20. století.
Olomoucká kapitula měla s Hrubčicemi vážné úmysly. Krátce po zisku obce dali místním právo dědit svobodně majetek a obec je považována za letní sídlo kapitulních děkanů. Opět ale nevíme, že by zde stál nějaký panský objekt. Je však téměř jisté, že v té době už existoval hospodářský dvorec, který mohl mít i svou obytnou část, kterou církevní hodnostáři využívali.
Už v 16. století zde kapitula buduje první zámecké sídlo. Původní podoba zámku byla renesanční, ale její bližší dispozice nejsou známy. Už kolem roku 1700 dochází k první přestavbě do barokní podoby. Přibylo balustrádové schodiště a v roce 1737 také zámecká kaple sv. Václava. Další přestavba pak proběhla na zámku v letech 1868-1879.
Přibližně v první polovině 18. století byla kolem zámku založena okrasná zahrada. Kolem roku 1834 byla zahrada přeměněna na anglický park vysázením značného množství cizokrajných stromů a keřů. Torzo přírodního parku kolem zámku najdeme dodnes, bohužel ovšem ve značně redukované podobě.
Zámek po celou dobu své existence sloužil zejména jako letní sídlo kapitulních děkanů. To platilo až do konce II. světové války. Následně byl objekt církvi zkonfiskován. Prvním uživatelem zámku byla hrubčická šlechtitelská stanice. V roce 1954 bylo horní patro zámku opět přestavěno, tentokrát na byty. Ty byly obydleny až do 21. století.
V té době se běžně dal navštívit i místní park. Po církevních restitucích byl však areál uzavřen a je opět majetkem kapituly. Na zámek se tak dá podívat jen přes zeď, která torzo parku obklopuje.
I Hrubčice mají svá tajemství a tím místním je, že se podle obce psal slavný alchymista a podvodník Jiří Hoznauer z Prunhofu a Hrubčic, který působil v 16. století na dvoře vévody Fridricha Württemberského. Říká se, že jej systematicky vnadil na výrobu zlata, ve skutečnosti jej ovšem o zlato připravoval. Zkazky o tom, že jej nakonec připravil o dvě tuny drahého kovu, jsou patrně přehnané, nicméně je pravda, že ve chvíli, kdy vévodovi došla trpělivost, byl prý alchymista bez milosti pověšen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
