Hvězdárna Ondřejov vznikla během deseti let na vrchu, kterému se původně říkalo Mandina Hůra

29. prosinec 2023

Návraty do minulosti

Bratři Josef a Jan Fričové, synové básníka a revolucionáře Josefa Václava Friče, od útlého mládí snili o vlastní hvězdárně. V roce 1883 v Praze založili Dílnu pro přesnou mechaniku, vyráběli velmi kvalitní optické přístroje a pilně střádali.

V roce 1897 Jan nečekaně zemřel po operaci akutního zápalu slepého střeva. Josef se ale společného snu nevzdal. Při příležitosti prvního výročí bratrovy smrti koupil u Ondřejova na Benešovsku pozemek, kterému se říkalo Mandina Hůra.

Čtěte také

Na hvězdárně v Ondřejově máme největší dalekohled v České republice, říká astronom Pavel Suchan

Na věčnou připomínku ztráty bratra vrch přejmenoval na Žalov a přijal za své bratrovo křestní jméno. Josef Jan Frič začal na Žalově budovat hvězdárnu. Během deseti let vznikl secesně laděný areál s hlavní budovou, studovnou, dvěma kopulemi, bazénem a dvěma pozorovacími domky se sklápěcí střechou na každé straně.

Později byla na observatoři zřízena první soukromá rádiová stanice pro příjem časových signálů v Čechách a kolem hvězdárny vzniklo arboretum plné vzácných dřevin. U příležitosti desátého výročí vzniku Československa Josef Jan Frič daroval hvězdárnu státu pod podmínkou, že bude sloužit astronomické výuce na Karlově univerzitě. Dnes v Ondřejově sídlí Astronomický ústav Akademie věd.

autor: Jitka Škápíková