Hygienici na Vysočině stále evidují poměrně velký počet lidí s respiračními chorobami, teplé počasí by nás nemělo ukonejšit
I když poslední dny připomínaly léto a teploty vzduchu překročily i tropickou třicítku, stále se mezi lidmi na Vysočině šíří akutní respirační onemocnění.
„Když se ohlédnu za letošní sezonou, přelom roku 2023 a 2024, tak nejvyšší nárůst nemocných u nás v kraji byl na přelomu ledna a února, kdy jsme na krajské hygienické stanici evidovali víc než 2 000 nových pacientů týdně v přepočtu na 1 00 000 obyvatel,“ říká krajská hygieničky Jana Böhmová.
V polovině dubna, to znamená teď, se statistiky krajských hygieniků pohybují kolem 1 200 nových pacientů za týden na 1 00 000 obyvatel. Všechno nasvědčuje tomu, že se šíření respiračních onemocnění zpomalilo.
Laboratorně prokázaný byl na začátku sezony hlavně COVID-19, potom začala převládat chřipka typu A a v současné době jsou to hlavně RS viry. „Ale to neznamená, že bychom se neměli mít stále na pozoru a že se nemůžeme třeba chřipkou nakazit. Základem je být k sobě stále ohleduplní. Pokud se necítím zdráv a nechodím do kolektivu, a když už třeba musím k lékaři, tak určitě si nasadím respirátor. A stále platí dodržování základů jako časté a důkladné mytí rukou, větrání uzavřených prostor, případně používání dezinfekce,“ připomíná Jana Böhmová.
Černý kašel
Pertusse, jinak řečeno černý kašel, taky patří mezi respirační onemocnění a v předcházení jeho šíření platí úplně stejná pravidla jako u chřipky. I hygienici na Vysočině sledují jeho zvýšený výskyt. „Vloni za celý rok jsme měli hlášeno 94 případů, přičemž od letošního ledna do konce minulého týdne už nám lékaři a laboratoře nahlásili 723 případů, a to jsou ty, které jsou opravdu potvrzené. Černý kašel se pravidelně vrací v cyklech po třech až pěti letech, ale opravdu v tomto období sledujeme jeho zvýšený výskyt,“ doplňuje hygienička.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.