I v moderní domácnosti má televize své místo. Výběr způsobu příjmu je otázkou peněz i zájmů

Nejjednodušším způsobem je stále příjem televizního signálu pozemního vysílání prostřednictvím klasické antény. Jedná se o poměrně jednoduché zařízení, které bývá historicky instalováno v podobě společných antén na panelových domech a není problém jej nainstalovat za nevelké peníze i u novostaveb.

Kromě nízkých nákladů na pořízení je výhodou pozemního vysílání, že kromě koncesionářských poplatků jsou programy zdarma. A to jak televizní tak i ty rozhlasové, protože tímto prostřednictvím můžete přijímat i rádio.

Nevýhodou je omezená nabídka programů a nemožnost si „přiobjednat“ další. Také ne všechny stanice zde vysílají v nejvyšším rozlišení. Na druhou stranu je příjem televize přes anténu tím nejspolehlivějším vůbec. Funguje téměř vždy a je poměrně odolný i proti výkyvům počasí.

Náročnější diváci jsou tak odkázáni na další platformy příjmu. Stále ještě je využíván satelitní příjem televizního vysílání. Pro příjem je však zde nutné mít už poměrně sofistikované zařízení, které musí většinou montovat odborná firma. I když i na satelitu najdeme volné kanály, pro příjem i základních programů je potřeba využít nabídky providerů, které jsou placené. Obecně platí, že čím širší je nabídka kanálů, tím vyšší jsou poplatky, které za příjem těchto programů budete měsíčně platit.

Satelitní a pozemní anténa pro příjem televizního a rozhlasového signálu|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Satelitní technologie má ještě jednu nevýhodu. V případě bouřek většinou dochází k výpadkům signálu a to jak při bouřkách lokálních, tak i při bouřích na místě, odkud putuje satelitní signál k družici.

Satelitní příjem v současné době postupně nahrazuje internetový příjem televize. Tzv. IPTV dnes často nabízejí už přímo poskytovatelé internetu. Existují různé platformy, které je však nutné si vždy předplatit. Stejně jako u satelitu platí, že čím více prémiový je obsah, tím vyšší jsou ceny. Na druhou stranu jsou nabídky providerů i velmi specializované, což využívají například fanoušci sportovních kanálů.

I zde je potřeba počítat s technickými možnostmi. V tomto případě je limitující rychlost internetového připojení. Minimálně je nutné mít datový tok 6 MBit/s. na jeden televizní přijímač, přičemž je nutné myslet i na to, že rozhodně neplatí, že to co uvádí poskytovatel internetu jako maximální rychlost připojení je ta skutečná. Je tedy dobré volit spíše rychlejší připojení, které však obecně bývá dražší.

Moderní televize tak už zdaleka není jen onou krabicí, na kterou se jen díváme. Nabízí mnohem větší možnosti využití, větší množství programů i doplňkových služeb. Obecně platí, že čím budeme náročnější, tím bude její využívání dražší a choulostivější na kvalitu signálu či internetového připojení. A také dražší na pořízení kvalitního přijímače, ale o tom až někdy jindy.