Ignát Herrmann: Čajové besedy paní Fabrlové

Ocitneme se ve světě, kde se žilo výrazně pomaleji a pravděpodobně i opravdověji, a o sousedech se vědělo všechno, včetně podrobné znalosti denní zvyků.

Když se zvyky manželů Fabrlových změní, je to pro malé městečko velká zpráva. Čeká nás dávka nostalgie a laskavého humoru z pera známého spisovatele a humoristy, povídkáře a fejetonisty. Ostatně právě tuto povídku najdeme v souboru s názvem Blednoucí obrázky.

Ignát Hermann

Prozaik, publicista a především autor humoristické literatury Ignát Hermann se narodil v roce 1854 Horním mlýně u Chotěboře, kdy byl jeho otec nájemcem.

Svou pracovní kariéru Ignát Hermann započal jako kupecký učeň, později byl zaměstnán v obchodní sekci a v administraci nakladatelství J. Otty, se kterým byl vzdáleně spřízněn.

V 70. letech vedl Herrmann humoristický časopis Paleček a na jeho stránkách taky uveřejnil své první texty. Od počátku 80. let působil v redakci Národních listů a souběžně založil a redigoval humoristický časopis Švanda dudák, kam rovněž hojně přispíval.

Herrmannovo dílo je velmi obsáhlé. Jeho sebrané spisy mají 50 svazků, za jeho života jich vyšlo 42, ostatní vydal jeho syn Vladimír po otcově smrti. Vrcholem jeho vážné prózy je román U snědeného krámu, ale mimořádné popularity dosáhlo jeho humorné líčení osudů rodiny pražského živnostníka Otec Kondelík a ženich Vejvara. Obě knihy se dočkaly také filmové adaptace.

Pro Herrmannovu obsáhlou povídkovou tvorbu je charakteristický upřímný zájem o rázovité městské figurky a jejich prostředí, což dokládá také povídka s názvem Čajové besedy paní Fabrlové.