Írán si díky vývozu sebevražedných dronů buduje pozici globálního hráče, vysvětluje politický geograf

Ruské útoky zničily podle ukrajinského prezidenta Zelenského od 10. října třetinu ukrajinských elektráren a způsobily obrovské výpadky v dodávkách elektřiny. Ukrajinské úřady v úterý znovu hlásily exploze v několika regionech od Kyjeva přes Dnipro po Charkov. V pondělí při náletech zahynulo pět lidí, obyvatelé měst a vesnic jsou navíc nejen bez elektřiny, ale i bez vody. Škody působí především nepilotovaná letadla, která podle Ukrajinců a dalších zdrojů Rusku dodává Írán.

Z trosek sestřelených dronů se lze lehce dopátrat, že Rusové k útokům na ukrajinskou infrastrukturu, ale třeba i obytné domy nebo hřiště skutečně používají íránské drony, potvrzuje politický geograf Vladimír Baar z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Čtěte také

„Dronová diplomacie“

Spojené státy stejně jako Británie a Francie tvrdí, že Írán dodávkami dronů ruské armádě porušuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN, přestože embargo na vývoz zbraní z Íránu skončilo už v srpnu 2020.

Írán v důsledku těchto sankcí začal prostřednictvím dodávek zbraní už dříve navazovat mezinárodní vztahy se zeměmi, které jsou také postiženy různými embargy, jako jsou Venezuela, Súdán nebo Sýrie, a zavazuje si tak tyto režimy.

„V Rusku je dnes tato pomoc velmi vítaná, protože nemá podobné zbraně ve svém arzenálu. A současně si tím Írán buduje pozici globálního hráče,“ vysvětluje Baar.

Část bezpilotního letounu, který ukrajinské úřady považují za sebevražedný dron íránské výroby Šáhid-136 po sestřelení v Oděse.

Šáhid 136 – levný a ničivý

Íránský program na výrobu dronů pro armádní účely sahá až do poloviny 80. let, kdy se režim snažil snížit lidské ztráty během války s Irákem. Na útoky proti ukrajinským cílům používá ruská strana model Šáhid 136, kterému se také někdy říká svědek nebo mučedník.

Tyto takzvané kamikaze drony obvykle nesou trhavinu a jsou schopny napáchat podobné škody jako raketa. Díky vzdálenému online navádění mohou zasáhnout cíl s velkou přesností i na velkou vzdálenost.

„Tyto zbraně jsou relativně levné – slyšel jsem, že jeden šáhid může vyjít na půl milionu korun, což je v podstatě zanedbatelná částka,“ upozorňuje Vladimír Baar na velkou výhodu íránské bezpilotní zbraně, kterou tamní režim opakovaně používá také pro výpady na území Státu Izrael.

Kam Západ nedosáhne

Íránci jsou ve výrobě těchto sebevražedných dronů naprosto soběstační, i pokud jde o potřebné suroviny. V květnu navíc otevřeli novou továrnu na jejich výrobu v Tádžikistánu, který je pod ruskou kontrolou. Možnosti mezinárodního společenství omezit nebo přerušit dodávky těchto zařízení Rusku jsou proto velmi malé.

„Jedině že by Rusům začaly docházet finance anebo se podařilo likvidovat íránskou výrobu. Ale to je velmi nepravděpodobné, to umí jenom Izrael. USA to zatím nedělaly,“ dodává politický geograf Vladimír Baar.

Je obvyklé, že chce vládní koalice na konci roku ve sněmovně na dvakrát zvyšovat deficit státních financí? Nakolik je reálný návrh rozpočtu na příští rok? A jak prestižním hudebním tělesem je londýnská Královská opera, kterou bude od roku 2025 řídit český dirigent Jakub Hrůša? Poslechněte si celou polední publicistiku.

Hosty Tomáše Pavlíčka jsou:

  • Jan Pavel, člen Národní rozpočtové rady
  • Vladimír Baar, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
  • Petr Veber, hlavní šéfredaktor hudebního portálu KlasikaPlus
autoři: Tomáš Pavlíček , and
Spustit audio

Související