Ivan Olbracht: Nikola Šuhaj loupežník. Nová úprava baladického dramatu Nikoly a Eržiky

21. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Socha Nikoly Šuhaje před muzeem v Koločavě (2011)
0:00
/
0:00
  • 3. díl: Nikola Šuhaj loupežník
    k poslechu ještě 21 hodin25:45
  • 4. díl: Nikola Šuhaj loupežník

    Připravujeme k poslechu od 5. 12. 2021.

    1. díl: Nikola Šuhaj loupežník

    Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

    2. díl: Nikola Šuhaj loupežník

    Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Zde jest onen mackbethovský příběh o nezranitelném Šuhajovi, o loupežníku Nikolovi Šuhajovi, který bohatým bral a chudým dával a nikdy nikoho nezabil, leč v sebeobraně nebo ze spravedlivé msty.

Čte: Stanislav Šárský
Připravila: Eva Lenartová
Zvukový mistr: Marek Hoblík
Režie: Tomáš Soldán
Premiéra: 14. 11. 2021

Těmito slovy začíná nové rozhlasové zpracování slavného románu Ivana Olbrachta, jehož děj nás zavede na zakarpatské poloniny, do temných lesů, na strmé svahy hor, mezi křišťálové potůčky a hluboké tůně. Uprostřed té krásy leží totiž vesnice Koločava, v níž žijí chudí Rusíni a ještě chudší Židé a mezi nimi Nikola a Eržika.

Prozaik a publicista Ivan Olbracht (vlastním jménem Kamil Albrecht Zeman) se do divokosti tehdejšího nejvýchodnějšího cípu Československa zamiloval. Na Zakarpatskou Ukrajinu (do Užhorodu, Volovce a Koločavy) jezdil v první polovině 30. let několikrát ročně. V českém tisku publikoval tehdy několik zásadních reportáží upozorňujících na násilné počešťování, chudobu a nedostupnost vzdělání. Založil dokonce „Komitét pro záchranu pracujícího lidu Podkarpatské Rusi,“ a také školu, ve které sám vyučoval. Dnes je v budově školy muzeum Ivana Olbrachta a před školou stojí spisovatelova busta.

Zakarpatská Ukrajina se svou velmi komplikovanou historií a nezkrotnou krásou se pro Ivana Olbrachta stala silným inspiračním zdrojem. V roce 1934 natáčel Vladislav Vančura na Zakarpatí film Marijka nevěrnice podle Olbrachtova scénáře. O tři roky později vyšel povídkový triptych Golet v údolí (Zázrak s Julčou, Událost v mikve, O smutných očích Hany Karadžičové), zachycující život izolované komunity ortodoxních židů.

Už v roce 1933 se ovšem čtenáři mohli začíst do příběhu Nikoly Šuhaje loupežníka. Právě za tento román získal Olbracht Státní cenu za literaturu. Koločavský zbojník a válečný zběh, kterému nezbylo nic jiného než odejít do hor, se stal legendou ještě za svého života, ale český spisovatel mu zbudoval pomník. Drama Nikoly a jeho milé Eržiky dostalo filmovou i divadelní podobu, slavný muzikál Milana Uhdeho a Miloše Štědroně Balada pro banditu od konce 70. let prakticky neopustil česká jeviště. A z Koločavy se stalo poutní místo, jejž před českými turisty chrání jen jeho obtížná dostupnost. Ale když už se do Koločavy Češi dostanou, (ročně je jich kolem 30 000), chtějí kromě hor, polonin a údolí vidět četnickou stanici, školu a taky hrob bratrů Šuhajů i Eržiky.

Román Nikola Šuhaj loupežník vyšel dvanáct let poté, co byl zavražděn skutečný Nikola Šuhaj. Stalo se tak přesně před 100 lety, 16. srpna 1921.

autoři: Tomáš Soldán , ele
Spustit audio