Ivaň se stala svědkem jedné z posledních bitev II. světové války
Osada Ivaň leží v ploché krajině mezi řekami Blata a Valová asi tři kilometry západně od Tovačova. Je to klasická hanácká obec, položená na mírně vyvýšeném svahu, jejíž historie počíná ve 14. století.
První zmínka o Ivani se skutečně objevuje na tento kraj poměrně pozdě, až v roce 1351, a to ještě nepřímo. Podle některých historiků tehdy vlastnil dvorec s příslušenstvím přímo v Ivani olomoucký měšťan Zdeněk, který jej toho roku prodal bratřím Janu a Drslavovi z Kravař. Jiní dějepisci obce považují za první jasnou zmínku o vesnici tu, podle které držel tehdy Řehoř Kučeře další dvůr v obci, který v roce 1359 prodal spolu s poplužím za 12 kop grošů Bartušovi z Ivaně a jeho manželce Dětce. Je pravdou, že zde je Ivaň poprvé konkrétně jmenována.
Osídlení obce je však mnohem starší. Potvrzují to četné nálezy kamenných a bronzových předmětů, včetně popelnicových pohřbů, které prokazují, že tato krajina lákala obyvatele od doby kamenné až po dobu, ze které se dochovaly první písemné zprávy.
Jak vyplývá i z prvních zmínek, obec byla rozdělena mezi více drobných pánů, jejichž majetkové poměry způsobovaly časté změny majitelů. V 15. Století je zde cítit snaha majitelů Tovačovského panství o získání co největšího podílu majetků v obci. Teprve však když 28. září 1479 koupil Ctibor Tovačovský z Cimburka od Herše z Příluk za 200 zlatých dva lány polí a dvě zahrady v Ivani, které tento zdědil po zemřelém strýci Krupsovi z Ivaně, byla celá vesnice v držení tovačovského panství, kde zůstala až do konce patrimoniální správy
Obyvatelé vesnice se živili hlavně zemědělstvím. Teprve v 19. a ve 20. století se zde objevovaly první řemeslné podniky. Z nich jmenujme zejména tři menší cihelny, z nichž nejstarší vznikla už v roce 1911, a také pískovny, které využívaly bohatství nánosů, které sem za staletí donesly řeky.
Obec je přifařena k farnímu kostelu sv. Václava v Tovačově. Přímo v dědině je však na návsi od roku 1898 postavena kaple zasvěcená sv. Floriánu. Sochu tohoto světce najdeme také u zdejší farmy a kromě ní je zde také socha Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a několik křížů.
Zajímavé je, že škola v obci byla už na konci 18. století. Nejprve se učilo v jednom z místních domů, později byla na školu adaptována kovárna. V roce 1899, byla v obci pro školní účely vystavěna nová budova.
Obec byla několikrát postižena válečnými událostmi. Kromě nejstarších dob, kdy zprávy o postižení obce spíše mluví o ekonomických újmách, za prusko-rakouské války v roce 1866 vypálený rakouský granát způsobil v obci požár.
Ještě mnohem více se obce dotkla první světová válka, jejíž oběti z řad místních obyvatel připomíná pomník padlých na návsi, a pak i závěr II. světové války, kdy v prostoru Ivaně proběhla jedna z největších tankových opěrací na území Moravy. Místní prameny uvádějí, že v boji o obec padlo 24 Rusů a 5 Rumunů, počet padlých Němců není přesně znám. Konec války připomíná pomník na návsi i součásti tanků umístěné ve svahu před ním.
Obec dnes bohužel díky intenzívnímu zemědělství nemá příliš zajímavou krajinu v okolí. Škoda, že se dodnes nedochoval vývěr železité vody ve studánce, která je v Ivaňi uváděna ještě v roce 1880. Pozdější soupisy léčivých pramenů už ji bohužel neuvádí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.