Ivan Štern: Konec trpělivosti s muslimskými přistěhovalci v Německu
Tytam jsou vstřícné výroky německých křesťanských demokratů vůči muslimským spoluobčanům. Spolkový prezident Christian Wulff ještě v roce 2010 usoudil, že nejen křesťanství a židovství tvoří ráz německých dějin, ale i islám. Křesťansko-demokratický ministr vnitra Wolfgang Schäuble byl názoru, že islám se stal součástí nejen německé, ale i evropské kultury.
Jako přirozený v této atmosféře vyzněl postoj křesťansko-demokratické kancléřky Angely Merkelové.
Čtěte také
V roce 2015 vytáhla trn z paty Maďarům a Rakušanům, bezradným nad vlnou mnoha tisíc uprchlíků a se slovy, my to zvládneme, otevřela zhruba milionové mase běženců německé hranice. Zvládli to. S návalem si do roka poradili a drtivé většině nalezli práci, aby i ona přispívala k rozhojnění národního bohatství.
Německo díky „Mutti Merkel“, jak o ní mluvili běženci, se stalo pro uprchlíky zemí zaslíbenou. Ať překročili hranice Unie kdekoli, neotáleli a jejich kroky vedly rovnou do Německa. Co Němci zvládali ještě v roce 2015, o necelých deset let později si nad přílivem uprchlíků začali zoufat. Potřeba vstřebat další přistěhovalce překračuje finanční i fyzický potenciál zemí a měst.
Hon na čarodějnice?
Rostoucí nespokojenost se tak stává výživnou úrodnou půdou pro celou řadu příživnických politických seskupení, ze situace cynicky těžících, aniž by přišly se sebenepatrnějším nápadem, jak náporu přistěhovalců čelit, jak zrychlit proces integrace tam, kde skýtá určitou naději na úspěch, jak přimět sousední členské státy Unie, aby běžence nevěšely Německu neustále na krk, a nabídly jim útočiště ve vlastní náruči.
Čtěte také
Celý proces, který ještě před deseti a více lety vypadal nadějně, je spíš beznadějný. Integrace přistěhovalců se Německu, jak původně snilo, nepodařila.
Na nejbližším sjezdu křesťansko-demokratické strany základní stranický program patrně dozná zásadních změn. Původně v něm stálo, že muslimové, kteří sdílí zdejší hodnoty, patří do Německa. Rozhodující pro posouzení byl jen konkrétní muslim a jeho chování. Pokud ctil zásadní hodnoty, o něž se evropská, tudíž i německá civilizace opírá, nahlíželi na něho jako na rovnoprávného občana.
Nyní ale mají za to, že muslimové jsou sice dál částí náboženské rozmanitosti německé společnosti, avšak ten islám, který popírá zdejší hodnoty a odmítá zdejší pojetí svobodomyslné společnosti, do Německa nepatří. Tudíž ani jeho vyznavači.
I když posun je tu po zkušenostech z posledních dvou desetiletí do určité míry pochopitelný, přesto se riziku honu na čarodějnice Němci nevyhnou. Dosud byl dělítkem trestní zákon. Stíhal trestné činy islamistů a náboženských bigotů lhostejno, na který islám přísahali.
Vymezení hranice samotným islámem bude nepřesné a zneužitelné. Stane se nahrávkou na smeč pravicovým extremistům, vůči nimž se křesťanští demokraté takto bláhově pokouší vymezit.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
