Ivana Chřibková: Suchý hadr na dně mořském
Ať už je vám dvacet, třicet, nebo padesát, pohled na chvíle, které jste prožili jako dítě, se ani pod nánosem let a získaných životních mouder nezmění. Vždycky budete vidět obrazy svého dětství stejně, jako jste je viděli tehdy. A vždycky budete cítit vůni pastelek jako kdysi, i když už dnes voní jinak.
Ať už je vám dvacet, třicet, nebo padesát, pohled na chvíle, které jste prožili jako dítě, se ani pod nánosem let a získaných životních mouder nezmění. Vždycky budete vidět obrazy svého dětství stejně, jako jste je viděli tehdy. A vždycky budete cítit vůni pastelek jako kdysi, i když už dnes voní jinak.
Hrdinka vyprávění Ivany Chřibkové prožívá dětství a dospívání na vesnici podobně jako sama autorka, která pochází ze Štěpánkovic na Opavsku. Kdybychom pátrali, jistě bychom našli v knížce autobiografické rysy, ale pátrat nebudeme, protože naše hrdinka se nejmenuje Ivana, nýbrž Anna. Anna neumí šplhat, chce být prodavačkou jako teta Bedřiška „s velkýma prsama“, nenávidí nedělní návštěvy kostela, nechce vodit bratra do školky, protože je tlustý a ona ho nedokáže sama dostat do punčocháčů, ráda čte a na školní aktovce má jiné zapínání než ostatní a myslí si, že to je ten důvod, proč jí Petr Hořák maluje do knihy kosočtverce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.