Jablka češe ve dne i v noci a šetrně – čeští vědci vyvíjejí unikátní systém pro sadaře

24. září 2022

Pamatuje si všechna jablka v sadu a v době sklizně je trhá v jakoukoliv denní dobu. Takového robotického pomocníka pro ovocnáře se teď snaží vyvinout tým České zemědělské univerzity a Českého vysokého učení technického ve spolupráci s Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským Holovousy. Mají před sebou ještě několik let výzkumu, ale tento týden poprvé sbírali data v sadu pomocí robotického vozítka.

Robotická platforma startuje, má na sobě řadu senzorů a pomalu se vydává mezi jabloně do sadu: „Jsou tam obyčejné kamery, LiDar nebo třeba ultrazvukové senzory, je toho víc. Potřebujeme nasnímkovat jabloně před tím, než budou sklizeny,“ vysvětluje Jakub Jura ze Strojní fakulty ČVUT v Praze.

Tým vědců ze dvou univerzit už tady v sadu u obce Holovousy na Jičínsku byl mnohokrát. Potřebuje totiž nasbírat proměnlivé informace o jabloních v průběhu celého roku, ale doposud sbírali data o stromech, květech i plodech pomocí senzorů, které přenášeli z místa na místo.

Teď poprvé měří v pohybu pomocí robotického podvozku, pokračuje Milan Kroulík z Technické fakulty České zemědělské univerzity: „Je to robotická platforma, postavená na podvozku Spider. K tomu je samozřejmě dodělané řízení, řídící jednotky, odometrie, zkrátka elektronika, která umožňuje autonomní provoz. Máme připravený i elektrický podvozek pásový, ten už je tedy plně vyroben na naší univerzitě a dostane se také ke slovu,“ slibuje Milan Kroulík.

Jak se pozná jablko

Jedním z úkolů, který teď vědci řeší je, že se robot musí naučit správně rozpoznávat jablka a orientovat v sadu, poznamenává hlavní koordinátor celého projektu Lubor Zelený. Ten vede Oddělení genetiky a šlechtění ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Olomouci.

„Musíme mu ukázat, co ten sad vlastně je. Musí se to naučit. Z jedné strany to vidí nějak, z druhé jinak. Když jablka sečte, je tam třeba o čtvrtinu nebo polovinu víc než jich je tam reálně, takže se na to musí udělat matematický algoritmus,“ přibližuje Zelený.

Světlo to komplikuje

Robot tady v sadu provádí měření během noci pouze za svitu přenosného umělého osvětlení.

Čtěte také

„Proměnlivé podmínky osvitu za dne jsou pro strojové vidění relativně velkou komplikací a v okamžiku, kdy vytvoříme konstantní světelné podmínky, tak je celý proces jednodušší,“ podotýká Jakub Jura z ČVUT s tím, že vedle robota s přibývajícími daty přibývá i digitální dvojče celého sadu.

„Například se tam sbírá informace o počtu květů na jaře, kolik plodů zůstane, jak jsou veliké a jakou mají barvu a podobně. To se dává do souvislostí, máme o každém stromu záznam, dá se z toho vyvozovat, jaký zásah nebo jaké podmínky v jedné fázi vedly k čemu.“

Automaticky a kdykoliv, to je ideální

Ideálním výsledkem by na konci výzkumného projektu v roce 2025 bylo mít hotový informační systém, robota a upravený sad, kde by šlo jablka česat automaticky pomocí stroje bez ohledu na denní dobu.

„Existují mechanizační prostředky, kdy přijede platforma, zatřese s tím, oklepe jablka na zem a pak jede další stroj, který je buď nahrne, sesbírá, napíchne, nebo jinak shromáždí, v tomhle ohledu je to vyřešeno. Ale pro sklizeň tržních jablek, bez otlaku, se stopkou, první jakosti, tak to vyřešené není,“ podotýká Lubor Zelený s tím, že podobný systém se teď snaží vědci vyvinout také v Izraeli nebo Spojených státech.

autoři: Štěpán Sedláček , aka
Spustit audio

Související