Jak máme ochránit drůbež před ptačí chřipkou? Na veterináře se denně obrací desítky chovatelů

Paní Hana z Týna nad Bečvou na Přerovsku doplňuje krmení a vodu v kurníku, který má na zahradě. Slepice už před časem zavřela a nepouští je ven. Riziko, že by volně žijící ptáci mohli nákazu přenést na její chov, neřeší jen kvůli slepicím. „Potřebovaly by ven, ale v dnešní situaci s ptačí chřipkou to prostě nejde. Manžel navíc chová papoušky tak, tak i z toho důvodu,“ uvádí paní Hana.

Kvůli opatřením proti ptačí chřipce se teď podle Hany Brázdové, ředitelky odboru ochrany zdraví a pohody zvířat, obrací na Krajskou veterinární správu Olomouckého kraje řada chovatelů. „Jsou to desítky denně, někdo píše ještě e-maily. Odpovídáme těmto chovatelům, vysvětlujeme jim podmínky, jak to mají prakticky udělat,“ zmiňuje Brázdová.

Volně žijící ptáci se nesmí dostat k vodě a krmění pro drůbež

Všichni chovatelé podle ní musí například zabránit tomu, aby se volně žijící ptáci dostali ke krmení a vodě pro drůbež. Lidé se podle Brázdové nejvíce ptají na to, jestli musí uvnitř budov zavřít také zvířata. Pokud je to možné, měli by to podle ní udělat. „Není-li možné uchovanou drůbež trvale umístit a držet uvnitř budovy, tak se nařizuje omezit venkovní prostory a v co nejvyšší míře omezit ten kontakt,“ dodává Brázdová.

Ptačí chřipka je podle ní vysoce nakažlivé onemocnění a v případě, že se v některém z chovů objeví, veterináři nařídí utracení zvířat.