Jak nenaletět kyberšmejdům a dalším podvodníkům radí vtipný pan Prokoukl. Jak jeho pomoci využít?

Jde o kampaň a nově také webovou stránku na ochranu občanů před kyberšmejdy z dílny Olomouckého kraje ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a E-Bezpečím Univerzity Palackého. Nejen o panu Prokouklovi, ale také o praktikách podvodníků a o tom, jak se jim bránit, mluvily Zuzana Slabá a Markéta Kallerová z oddělení tisku a prevence, krajského ředitelství policie Olomouckého kraje.

Pan Prokoukl umí analyzovat a určí podvod

„Největší gró webové stránky je, že každý člověk, pokud obdrží nějakou esemesku, e-mail, nebo navštíví nějakou webovou stránku, která se mu zdá být podvodná, tak může provést analýzu, a pan Prokoukl vyhodnotí, jestli se jedná o podvodi či nikoliv,“ uvádí Slabá.

Velmi časté jsou pak v poslední době například podvodné telefonáty. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude se vás snažit přesvědčit, že se někdo snaží zneužít váš bankovní účet, vaši identitu, nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.

Podfukář se v takovém případě pasuje do role rytíře na bílém koni, který se vás snaží zachránit. Podobné vishingové podvody, jak se falešné telefonáty nazývají, se snaží uživatele vyděsit. Lidé totiž ve snaze zachránit své peníze často podlehnou nátlaku a řídí se pokyny člověka na druhé straně.

Vůbec jim nemusí dojít, že na druhé straně není ve skutečnosti žádný policista nebo bankéř, ale jen podvodník, který se je snaží „oškubat“. Není to problém pouze seniorů, ale i mladších ročníků. Podfukáři mají vytvořené dokonalé scénáře a často takto spolupracuje i více lidí, kteří si pak oběť předávají jako míček při ping-pongu, aby ji co nejvíce zmátli.

Útočníci operují s časovým presem a obavou

„Internetoví podvodníci vystavují oběti časovému presu a obavě, že přijdou o své peníze. Policie ani banka takovým způsobem nekomunikuje a nikdy nepožaduje přeposílání či předávání peněz dalším osobám. V případě, že přijmete hovor, který se vás snaží přesvědčit o odcizené identitě nebo napadeném účtu, raději telefonát ukončete a ihned kontaktujte oficiální infolinku své banky nebo se obraťte na policii,“ radí policejní preventistky.

Pozor, podvodníci nemusejí zneužívat pouze neznámá telefonní čísla. Některé podvody jsou daleko propracovanější, díky technologii tzv. spoofingu mohou útočníci podvrhnout čísla bank, ověřených společností i státních institucí. Na displeji telefonu se tak může zobrazit číslo, jako kdyby vám skutečně volal například někdo z vaší banky nebo od policie.

Jak se tedy bránit?

• Trvejte na tom, že věc chcete řešit vždy osobně. Nabídněte, že klidně okamžitě dojdete do banky nebo na policejní služebnu, v každém případě ale na oficiální místo. Žádný oficiální pracovník po vás nebude nikdy chtít, abyste se setkávali někde na ulici, a nebude vás ani tlačit do řešení dané věci výhradně po telefonu.
  
  
• Nenechte se dostat do časového presu a překonejte stres. Spěchat se nevyplatí, například bankéři mají možnost zablokovat podvodnou platbu v případě podezření i bez vašeho přičinění, spolupráci po telefonu rozhodně nepotřebují.
  
  
• Při sebemenší pochybnosti raději hovor ukončete a sami vytočte číslo policie nebo své banky, případně navštivte nejbližší pobočku osobně.
  
  
• Rozhodně nikam neposílejte peníze ani je nikomu nepředávejte v hotovosti jen kvůli tomu, že vám někdo tvrdí, že je takto zachráníte.

Jaké podvody jsou nejčastější? Jak se na ně připravit? A jak se podvodníkům bránit? Poradí na webu chytrý a vtipný pan Prokoukl a v Dobré radě Zuzana Slabá a Markéta Kallerová z oddělení tisku a prevence krajského ředitelství policie Olomouckého kraje.